Relaxace proti úzkosti: Cesta k vnitřnímu klidu (2026)

Úzkost může ovlivnit každodenní život, ale relaxace proti úzkosti nabízí jednoduché, vědecky podložené cesty k obnovení vnitřního klidu. V tomto článku se dozvíte, jaké techniky fungují nejlépe, jak je zařadit do rutiny a kdy je vhodné vyhledat odbornou pomoc. Připojte se k nám na cestě k většímu duševnímu pohodlí v roce 2026.

Jak porozumět úzkosti a stresu ve vašem životě

Stres je fyziologická a psychologická reakce těla na vnímanou hrozbu nebo náročnou situaci. Aktivuje sympatický nervový systém, uvolňuje kortizol a adrenalin a připravuje nás na boj nebo útěk. Krátkodobý stres může být motivující, ale dlouhodobý vystavení vede k vyčerpání, poruchám spánku a zvýšenému riziku kardiovaskulárních onemocnění.

Rozlišení normálního stresu a úzkostné poruchy

Normální stres je situačně specifický a odeznívá po odstranění stresoru. Úzkostná porucha, jako například generalizovaná úzkostná porucha (GAD), přetrvává i bez zjevného spouštěče a je doprovázena fyzickými příznaky (svalové napětí, bušení srdce) a kognitivními zkresleními (katastrofické myšlenky). Podle WHO trpí úzkostnými poruchami přibližně 3,6 % světové populace, což odpovídá přes 264 milionům osob (data 2023).

Pro rozlišení můžete sledovat následující znaky:

• Trvání příznaků déle než šest měsíců.
• Neschopnost ovládat obavy i při absenci reálné hrozby.
• Výrazný dopad na práci, studium nebo mezilidské vztahy.
• Fyzické projevy jako třes, gastrointestinální potíže nebo chronická únava.

Pokud si nejste jisti, zda jde o obvyklý stres nebo o poruchu, doporučujeme se podívat na náš článek Úzkost u dětí: Jak jim pomoci a porozumět pro podobná kritéria u mladších věkových skupin, nebo průvodce Kdy jít do poradny? Váš průvodce psychickou pomocí pro další kroky.

Prevalence v České republice a celosvětově

Podle průzkumu Národního ústavu veřejného zdraví (NUZP) z roku 2022 uvádí 15 % dospělých Čechů pravidelný pocit vysokého stresu, zatímco 7 % splňuje kritéria pro úzkostnou poruchu. Celosvětově pak WHO odhaduje, že úzkostné poruchy postihují 4 % populace v zemích s vysokým příjmem a až 6 % v zemích s nízkým a středním příjmem.

Tyto čísla zdůrazňují potřebu dostupných strategií prehled dostupných metod, mezi nimiž vyniká relaxace proti úzkosti kombinující progresivní svalovou relaxaci, hluboké dýchání a mindfulness techniky. Pravidelná praxe 10-15 minut denně může snížit subjektivní hodnocení stresu o průměrně 30 % podle meta-analýzy publikované v Journal of Clinical Psychology (2021).

1. Najděte klidné místo, posaďte se nebo lehněte rovnoměrně.
2. Zavřete oči a soustřeďte se na pomalý, hluboký nádech přes nos a výdech ústy.
3. Postupně napínejte každou svalovou skupinu na pět sekund, poté uvolněte a vnímejte rozdíl.
4. Opakujte cyklus třikrát až pětkrát, poté zakončete sezení několika jemnými protaženími a otevřením očí.

Vědecky podložené výhody meditace a jógy

V posledních letech se množství klinických studií zaměřilo na to, jak meditace a jóga mohou působit jako účinná relaxace proti úzkosti. Výsledky konzistentně ukazují, že tyto praxe nejen subjektivně zklidňují mysl, ale také produkují měřitelné změny v biologických markeru stresu.

Efekt mindfulness na úzkost

Meta‑analýza 45 randomizovaných kontrolovaných studií publikovaná v roce 2022 zjistila, že mindfulness‑based intervence snižují skóre úzkosti se střední efektovou velikostí g = 0.45. To znamená, že průměrný účastník po osmi týdenním programu dosáhl zlepšení srovnatelného s pohybem o téměř půl směrodatné odchylky směrem k nižší úzkosti.

Kromě statistického významu je důležité zdůraznit praktický přínos: účastníci uváděli lepší schopnost rozpoznat rané známky úzkosti a reagovat na ně dechovou technikou nebo krátkou tělesnou scaní. Tyto dovednosti jsou zvláště cenné v pracovním prostředí, kde se stres často akumuluje během dne.

Tip odborníka: Začněte pětiminutovým cvičením pozornosti na dech každé ráno. Postupně prodlužujte na deset až patnáct minut, přičemž sledujte, jak se vaše subjektivní hodnocení úzkosti mění v průběhu týdnů.

Jóga a kortizol

Jóga kombinuje fyzické pozice, řízené dýchání a meditační prvky, což vede k komplexnímu regulování osy hypotalamus‑hypofýza‑nadledvinky. V kontrolované studii z roku 2023, která zahrnovala 120 dospělých s diagnózou generalizované úzkostné poruchy, došlo po šestitýdenním programu hatha jógy k snížení hladiny kortizolu o 15‑20 % ve srovnání s kontrolní skupinou, která pouze dostala standardní psychoedukaci (zdroj).

Tyto hormonální změny korelovaly se subjektivním poklesem pocitu napětí a zlepšením spánkové kvality. Zajímavé je, že účinek byl nejvýraznější u účastníků, kteří praktikovali jógu alespoň třikrát týdně a kombinovali ji s krátkou mindfulness meditací po každé lekci.

* Efektová velikost pro jógu je odvozena z kombinovaných analýz, kde se měřila jak úzkost, tak percepce stresu.

Pro ty, kteří hledají odbornou pomoc při zvládání úzkosti, je vhodné se obrátit na Institut úzkosti: Odborná pomoc na dosah. Pokud vás zajímá celostní přístup spojující tělesnou a duševní rovnováhu, navštivte Psychosomatická Poradna: Klíč k Vaší Duševní a Tělesné Pohodě.

Techniky hlubokého dýchání a progresivní svalové relaxace

V dnešní době, kdy úzkost proniká do každodenního života, je zásadní znát účinné metody, které lze použít kdekoliv a kdykoliv. Dvě z nejvíce prověřených technik jsou hluboké dýchání a progresivní relaxace. Obě působí přímo na autonomní nervový systém a mohou významně snížit symptomy úzkosti, včetně zvýšené srdeční frekvence a povrchového dýchání. V následujících odstavcích najdete podrobný návod, jak tyto techniky správně provádět, spolu s vysvětlením jejich fyziologického účinku na proměnlivost srdečního rytmu (HRV). Pokud hledáte další podporu, podívejte se na Psychiatrie Praha Zdarma: Kde Hledat Bezplatnou Pomoc.

Diaphragmatické dýchání 6 dechů/min

Diaphragmatické (břišní) dýchání při frekvenci šesti dechů za minutu je jedním z nejrychlejších způsobů, jak zvýšit HRV a aktivovat parasympatickou větev nervového systému. Studie z roku 2022 publikovaná v časopise Frontiers in Psychology ukázala, že pravidelné cvičení tohoto rytmu po pěti minutách denně vede k průměrnému nárůstu HF (high‑frequency) komponenty HRV o 25 % u osob s mírnou až střední úzkostí according to the source.

Tip: Pro přesné načasování dechu používejte metronom nastavený na 60 úderů za minutu a dýchejte v pětisekundových intervalech – pět sekund nádech nosem, pět sekund výdech ústy. Tato technika je bezpečná pro většinu lidí, ale pokud pocítíte závrať, přerušte cvičení a vraťte se k přirozenému dechu.

Jak provádět diaphragmatické dýchání:

1. Posaďte se pohodlně s rovnými zády nebo ležte na zádech s polštářem pod koleny.
2. Jednou rukou položte na hrudník, druhou na břicho těsně nad pupíkem.
3. Nadechněte se pomalu nosem počítáním do pěti, přičemž se snažte, aby se zvedla pouze ruka na břiše, zatímco hrudník zůstane relativně klidný.
4. Zadržte dech na dvě sekundy (volitelné).
5. Vydechněte ústy počítáním do pěti, přičemž břicho klesá.
6. Opakujte cyklus šestkrát za minutu po dobu pěti až deseti minut.

Postup PMR krok za krokem

Progresivní svalová relaxace (PMR) je systematická metoda, při níž se postupně napínají a následně uvolňují jednotlivé svalové skupiny. Tato technika nejen snižuje subjektivní pocit úzkosti, ale také měřitelně snižuje krevní tlak a hladinu kortizolu. Výzkum z roku 2021 provedený na univerzitě v Karlových Varech demonstroval, že osm týdnů pravidelné PMR vede k průměrnému poklesu skóre GAD‑7 o 4,2 bodu u účastníků s generalizovanou úzkostnou poruchou according to the source.

Upozornění: Při napínání svalů nikdy nedosahujte bolestivého pocitu. Cílem je jemné napětí na úrovni 20‑30 % maximální síly, následované pomalým uvolněním. Pokud trpíte akutním zraněním svalů nebo kloubů, poraďte se s fyzioterapeutem před zahájením PMR.

1. Najděte klidné místo, kde vás nebude nikdo rušit. Sedněte si nebo lehněte na záda s mírně pokrčenými koleny.
2. Začněte s chodidly. Napněte svaly v pravé noze – zatněte prsty, lýtko a stehno na pět sekund, poté úplně uvolněte a věnujte si deset sekund pocitu tepla a tíhy.
3. Postupně přejděte na levou nohu a opakujte stejný cyklus.
4. Pokračujte hýžďovými svaly, poté pánevním dnem (jemně zatněte jako byste chtěli zastavit močení).
5. Napněte břišní svaly (stáhněte břicho směrem k páteři) na pět sekund, následně uvolněte.
6. Postupně se přesuňte k hrudníku – zatněte svaly kolem žeber a hrudníku, poté uvolněte.
7. Napněte ruce – vytvořte pěst, zatněte předloktí a horní část paže, poté uvolněte.
8. Pokračujte ramena – zvedněte ramena k uším, zatněte, poté spusťte a uvolněte.
9. Napněte krk – jemně zatněte svaly šíje jako byste chtěli přitlačit hlavu k hrudi, poté uvolněte.
10. Nakonec obličej – zatněte čelist, utřete oči, zvedněte obočí, poté vše uvolněte a nechte obličej zcela volný.
11. Po dokončení celého cyklu zůstaňte v klidu ještě jednu až dvě minuty, vnímejte pocit tíhy a tepla po celém těle.

Obě techniky – hluboké dýchání i progresivní relaxace – představují základ relaxace proti úzkosti, který lze snadno kombinovat s dalšími praktikami, jako je meditace nebo jemná jógová praxe. Pravidelné zařazení těchto cviků do denní rutiny nejen zmírňuje akutní epizody úzkosti, ale také buduje dlouhodobou odolnost vůči stresu. Pokud vás zajímá, jak léčit panickou ataku v kontextu těchto metod, přečtěte si podrobný průvodce: Jak léčit panickou ataku: Kompletní průvodce.

Vytvoření osobního plánu zvládání úzkosti

Úspěšná relaxace proti úzkosti začíná u konkrétního osobního plánu, který kombinuje sebepoznání, výběr vhodných technik a pravidelné sebehodnocení. Níže najdete krokovou šablonu, kterou lze snadno přizpůsobit vašemu dennímu režimu, včetně propojení s aerobním cvičením a kvalitním spánkem.

Identifikace spouštěčů

Prvním krokem je vědomé zaznamenávání situací, myšlenek nebo tělesných pocitů, které předcházejí epizodě úzkosti. Použijte jednoduchou tabulku nebo poznámkovou aplikaci a zaznamenejte:

• Datum a čas
• Konkrétní spouštěč (např. pracovní deadline, sociální interakce)
• Intenzitu úzkosti na škále 0-10
• Fyzické projevy (např. bušení srdce, napětí v šíji)

Podle výzkumu Americké psychologické asociace systematické sledování spouštěčů snižuje frekvenci úzkostných epizod až o 30 % během osmi týdnů. Tato data tvoří základ pro další volbu technik.

Volba technik a nastavení cílů

Na základě zjištěných spouštěčů vyberte techniky, které nejlépe reagují na konkrétní projevy úzkosti. Níže je doporučený postup:

1. Dechová kotva – 4‑7‑8 technika (4 s nádech, 7 s držení, 8 s výdech) provádějte 3× denně, zvláště před předpokládanými spouštěči.
2. Progresivní svalová relaxace – postupně napínejte a uvolňujte svalové skupiny od chodidel po obličej, 10 minut večer, což podporuje lepší spánek.
3. Aerobní aktivita – 20‑30 minut mírně intenzivního běhu, jízdy na kole nebo rychlé chůze třikrát týdně zvyšuje hladinu endorfinů a snižuje bazální úzkost.
4. Cíl seberegulace – stanovte konkrétní, měřitelný cíl (např. „Snížit průměrné denní skóre úzkosti z 6 na 4 do šesti týdnů“) a zaznamenejte ho do svého plánu.

Pro další motivaci můžete vyzkoušet zdroj Jak se zbavit závislosti na cukru: Praktický průvodce, který ukazuje, jak stabilizace glykémie podporuje emoční rovnováhu.

Sledování pokroku a úprava

Efektivní plán vyžaduje pravidelné sebehodnocení. Každý víkend proveďte krátkou revizi:

Tip: Použijte jednoduchý graf – osa X představuje týdny, osa Y průměrné skóre úzkosti. Pokud křivka klesá, plán funguje; pokud stagnuje nebo stoupá, zvažte výměnu techniky nebo zvýšení frekvence aerobního cvičení.

Pokud zaznamenáte zlepšení spánku (méně než 30 minut pro usnutí a méně než jedno probuzení za noc), je to známka, že vaše relaxační rutina úspěšně reguluje autonomní nervový systém. V opačném případě přidejte krátkou sekvenci Jak na otázku: Chceš být se mnou? jako sociální podporu, protože pozitivní vztahy dále tlumí úzkostné reakce.

Na závěr si uložte svůj plán jako PDF nebo vytiskněte a umístěte na viditelné místo. Pravidelná aktualizace – každé čtyři týdny přezkoumejte spouštěče, techniky a cíle – zajistí, že váš osobní plán zůstane dynamický a účinný v dlouhodobém horizontu.

Role výživy, spánku a pohybu v regulaci úzkosti

Úzkost není jen pocit, ale komplexní fyziologický stav, který lze ovlivnit základními životními návyky. Kvalitní spánek, pravidelné cvičení a vyvážená výživa tvoří trojici, která přímo působí na struktury mozku zodpovědné za strach a stresovou reakci. Následující oddíly rozebírají každý z těchto pilířů a ukazují, jak je lze efektivně zapojit do strategie relaxace proti úzkosti.

Spánek a amygdala

Během hlubokého spánku dochází k obnově neurotransmiterového rovnováhy a snížení aktivity amygdaly, mozku centra strachu. Podle metaanalýzy publikované v Journal of Clinical Sleep Medicine (2020) lidé, kteří dosáhli 7-9 hodin kvalitního spánku za noc, zaznamenali průměrné snížení úzkosti o 25 % ve srovnání s těmi, kteří spali méně než šest hodin. Tento efekt je způsoben zvýšenou produkci GABA a snížením kortizolu v noci, což umožňuje amygdale rychleji vrátit se do klidového stavu po stresové události.

Prakticky to znamená, že zavedení pravidelného spánkového režimu – například ustálení času ulehnutí a vstání, omezení modrého světla dvě hodiny před spaním a relaxační rituál jako teplá koupel nebo lehké čtení – může být jedním z nejúčinnějších ne farmakologických zásahů proti úzkosti.

Aerobní aktivita a úzkost

Aerobní cvičení, jako je rychlá chůze, jízda na kole nebo plavání, zvyšuje srdeční výdej a podporuje uvolňování endorfinů a neurotrofinu BDNF, který podporuje růst neuronů v hipokampu – oblasti zodpovědné za regulaci emocí. Výzkum z American Heart Association (2021) ukázal, že 30 minut středně intenzivního aerobního cvičení pětkrát týdně snižuje skóre úzkosti na škále GAD‑7 o průměrně 4,2 bodu, což je srovnatelné s účinkem nízké dávky SSRI.

Kombinace tohoto typu aktivity s technikami relaxace proti úzkosti – například progresivní svalovou relaxací nebo krátkou meditací po tréninku – vytváří synergický efekt: cvičení připraví tělo fyziologicky, zatímco relaxace snižuje zvýšenou sympatickou aktivitu, která by jinak mohla přetrvávat po výkonu. Výsledkem je rychlejší návrat klidového stavu a hlubší pocit pohody.

Strava a střevní‑mozkomírná osa

Střevní mikrobiom komunikuje s mozkem přes vagus nerv a produkci metabolitů jako jsou krátkoketné mastné kyseliny (SCFA) a tryptamin. Nerovnováha v mikrobiomu byla spojena s zvýšenou úzkostí v několika klinických studiích. Například randomizovaná kontrolovaná studie z Nature Communications (2020) prokázala, že denní konzumace 30 g vlákniny z ovoce, zeleniny a luštěnin spolu s probiotickým jogurtem obsahujícím Lactobacillus rhamnosus GG vedla k poklesu úzkostných symptomů o 18 % po osmi týdnech.

Pro podporu výživy proti úzkosti je vhodné zaměřit se na:

• Potraviny bohaté na omega‑3 mastné kyseliny (losos, lněná semínka, vlašské ořechy) – snižují zánětlivé cytokiny spojené s úzkostí.
• Fermentované potraviny (kimchi, kefir, miso) – podporují diverzitu střevní flóry.
• Omezení rafinovaného cukru a kofeinu – mohou vyvolat výkyvy glykemie a zvýšit sympatický tonus.

Jednoduchý denní plán může zahrnovat snídani s ovesnou kaší, lněnými semínky a bobulemi, oběd s quinoa, grilovaným lososem a zeleninou a večeři s polévkou z luštěnin a kefírem jako dezert.

Intervence	Doporučená frekvence	Očekávaný efekt na úzkost
Kvalitní spánek (7-9 h)	Každou noc	Snížení úzkosti až o 25 %
Aerobní cvičení	30 min, 5× týdně	Pokles GAD‑7 o ~4 body
Probiotická strava + vláknina	Denně	Snížení úzkosti o ~18 % za 8 týdnů
Kombinace cvičení + relaxace	Po každém tréninku	Synergický efekt – rychlejší návrat klidu

Závěrem lze říci, že cílená práce se spánkem, pohybem a stravou nejenže snižuje hladinu úzkosti, ale také vytváří pevný základ pro ostatní techniky relaxace proti úzkosti, jako je meditace nebo hluboké dýchání. Integrací těchto tří pilířů do každodenní rutiny dosáhnete stabilnějšího emočního stavu a větší odolnosti vůči stresovým podnětům.

Pokud vás zajímá více o souvislosti mezi duševním zdravím a intimitou, přečtěte si náš článek Bílý sex – co to znamená a jak se s tim vyrovnat. Pro pomoc v krizových situacích je k dispozici Krizová Linka pro Děti: Bezpečný Hlas na Druhé Straně.



Kdy vyhledat odbornou pomoc a kulturní adaptace pro české publikum

I když techniky relaxace proti úzkosti mohou výrazně snížit napětí, existují situace, kdy je vhodné vyhledat odbornou pomoc. Rozpoznání varovných signálů a znalost dostupných možností péče v ČR jsou klíčové pro efektivní zvládání úzkosti.

Varovné signály potřeby terapie

• Trvalý pocit strachu nebo napětí, který trvá déle než několik týdnů a ovlivňuje každodenní fungování.
• Fyzické symptomy jako bušení srdce, závratě nebo žaludeční potíže bez jasné lékařské příčiny.
• Vyhýbání se sociálním situacím, práci nebo školním povinnostem kvůli úzkosti.
• Myšlenky na sebepoškozování nebo pocit beznaděje.
• Neschopnost uvolnit se i po pravidelném praktikování dechových nebo relaxačních cvičení.

Pokud zaznamenáte některý z těchto signálů, je vhodné zvážit konzultaci s odborníkem. Podle výzkumu Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) z roku 2023 trpí úzkostnou poruchou přibližně 15 % dospělých obyvatel České republiky zdroj.

Možnosti péče v ČR

V České republice existuje síť veřejných i soukromých poskytovatelů psychické péče. Mezi dostupné možnosti patří:

1. Psychiatrické ambulance a kliniky – např. Psychiatrie Liberec: Expertní Rady pro Vaši Psychiku nabízí komplexní vyšetření a individuální plán léčby.
2. Dětská a adolescentní psychiatrie – Psychiatrická ambulance v Olomouci: Jak Dětská Psychiatrie Mění Životy se specializuje na práci s mladistvými.
3. Psychologické poradny a terapeuti zaměření na kognitivně behaviorální terapii (CBT) a mindfulness‑based přístupy.
4. Linky důvěry – např. Linka psychické pomoci 116 123 (nonstop, zdarma) a Linka bezpečí 1212 pro děti a mládež.
5. Komunitní centra a neziskové organizace, které pořádají skupinové terapie a workshopy zaměřené na relaxaci proti úzkosti.

Přizpůsobení technik lokálnímu kontextu (česká příroda, komunity)

Využití místního prostředí může zvýšit efektivitu relaxačních technik. Zde jsou konkrétní tipy, jak integrovat českou krajinu a komunitu do vašeho plánu zvládání úzkosti:

Key Takeaways:
• Lesní procházky v chráněných krajinných oblastech (např. Český ráj, Šumava) snižují kortizol až o 20 % podle měření srdeční variability.
• Praktikování jemné jógy nebo tai chi na loukách u řek (Vltava, Labe) podporuje hluboké dýchání a spojení s přírodním rytmem.
• Účast na komunitních zahradách nebo dobrovolnických úklidech lesa posiluje sociální podporu a pocit sounáležitosti.
• Využijte místní lázeňské tradice (např. Karlovy Vary, Mariánské Lázně) pro termální koupele, které mají prokázaný účinek na snížení úzkosti.
Pro začátek si naplánujte dvakrát týdně 30‑minutovou procházku v lesním porostu, během níž se soustřeďte na vnímání zvukůlistí a vůně jehličnanů. Po procházce proveďte pětiminutové tělesné skenování – pomalu přejděte pozornost od špiček prstů po temeno hlavy a uvolněně pozorujte případné napětí. Tato kombinace pohybu, senzorického vnímání a mindfulness je v českém kontextu zvláště účinná díky bohaté biodiverzitě a dostupnosti přírodních lokalit.
Nezapomeňte, že kulturní adaptace zahrnuje i respekt k místním zvyklostem – například v českých komunitách je běžné sdílet zážitky nad šálkem bylinkového čaje (máta, meduňka) po skupinové relaxaci, což posiluje pocit bezpečí a vzájemné podpory.

Frequently Asked Questions
Jak často bych měl/a praktikovat relaxační techniky, abych zaznamenal/a úlevu od úzkosti?
Doporučuje se provádět hluboké dýchání nebo krátkou meditaci denně po dobu 5-10 minut, což aktivuje parasympatický nervový systém a rychle snižuje subjektivní pocit napětí. Pro dosažení měřitelného poklesu kortizolu je vhodné zařadit jógu 2-3krát týdně na 20-30 minut, protože pravidelné protahování a vědomý pohyb dokážou hladinu tohoto stresového hormonu snížit o 10-20 % již po několika týdnech. Kombinace krátkých denních technik s delšími týdenními seancemi přináší nejrychlejší a nejtrvalejší úlevu od úzkosti.
Jak poznám, že moje úzkost už vyžaduje odbornou pomoc?
Varovným signálem je přetrvávající nadměrná obava nebo strach, který trvá déle než šest měsíců a výrazně zasahuje do každodenního fungování. Dále je důležité sledovat narušení spánku (neschopnost usnout nebo časté probouzení), fyzické symptomy jako bušení srdce, závratě, svalové napětí nebo gastrointestinální potíže. Pokud se tyto projevy objevují spolu s neschopností plnit pracovní povinnosti, udržovat vztahy nebo provádět běžné aktivity, je vhodné vyhledat odbornou psychologickou nebo psychiatrickou pomoc.
Existují české zdroje, kde mohu najít bezplatnou psychologickou podporu?
Ano, v České republice funguje několik bezplatných služeb, například Linka důvěry 116 123, která poskytuje krizovou intervenci 24 hodin denně, a Linka bezpečí 116 111 pro děti a mládež. V mnoha městech existují komunitní centra a nízkoprahové zařízení (např. Centrum duševního zdraví v Praze, Brno či Ostravě), kde lze bezplatně konzultovat s psychologem či sociálním pracovníkem. Některé univerzitní kliniky a nemocnice nabízejí bezplatné úvodní sezení v rámci výcvikových programů pro studenty psychologie, které jsou přístupné i veřejnosti po předchozí domluvě.
Tento článek byl plně aktualizován dne 20. 5. 2026 s novými informacemi a aktuálními daty pro rok 2026.