Peter Jentschura: Jak kyseliny ohrožují vaše tělo a jak jim předcházet (2026)

Kyseliny ohrožují vaše tělo více, než si mnoho lidí uvědomuje, a mohou narušit vaši vnitřní rovnováhu. V tomto článku se podíváme, jak tělo reguluje pH, co říká věda o alkalické stravě a jaké praktické kroky můžete podniknout pro lepší zdraví v roce 2026.

Fyziologie acidobázické rovnováhy: jak tělo reguluje pH

Kyseliny ohrožují vaše tělo nejen prostřednictvím stravy, ale i vnitřními metabolickými procesy, které produkují vodíkové ionty (H⁺). Aby se zabránilo nežádoucímu poklesu pH krve (acidóze), organismus spoléhá na dva hlavní regulační systémy: plíce a ledviny. Tato koordinovaná činnost udržuje acidobázickou rovnováhu v úzkém rozmezí 7,35-7,45, což je nezbytné pro správnou funkci enzymů, transportu kyslíku a buněčného metabolismu.

Plíce a oxid uhličitý

Plíce regulují pH prostřednictvím výdechu oxidu uhličitého (CO₂), který v krvi reaguje s vodou a tvoří kyselinu uhličitou (H₂CO₃). Tato slabá kyselina se rychle dissociuje na bikarbonát (HCO₃⁻) a vodíkové ionty. Když se zvyšuje produkce kyselin (například při intenzivním cvičení), plíce zvyšují frekvenci a hloubku dýchání, čímž vylučují více CO₂. Toto snížení parciálního tlaku CO₂ v arteriální krvi posune rovnováhu reakce CO₂ + H₂O ⇌ H₂CO₃ ⇌ H⁺ + HCO₃⁻ směrem doleva, čímž se koncentrace H⁺ snižuje a pH stoupá. Jednoduchou analogií je představit si plíce jako ventil, který uvolňuje přebytečný tlak (CO₂) a tím zabraňuje „přeplnění“ systému kyselinou.

Podle výzkumu zveřejněného v Journal of Applied Physiology (2023) dokáže zdvojnásobení ventilace během těžkého tréninku snížit arteriální pCO₂ o přibližně 5 mmHg, což okamžitě zvyšuje pH o 0,02-0,03 jednotky.

Ledviny a bikarbonát

Zatímco plíce působí během minut až hodin, ledviny zajišťují pomalejší, ale trvalejší regulaci prostřednictvím zpětného vstřebávání bikarbonátu a produkce nového HCO₃⁻ z glutaminu. V proximálním tubulu ledvinové buňky využívají enzym karbonátázu k přeměně CO₂ a vody na H₂CO₃, které se následně rozkládá na H⁺ a HCO₃⁻. Vodíkové ionty jsou vylučovány do moči výměnou za sodík (Na⁺) prostřednictvím Na⁺/H⁺ antiporteru (NHE3), zatímco bikarbonát je transportován zpět do krve. Kyselina močová, fosfáty a amoniak (NH₃) slouží jako buffery, které zachycují přebytečné H⁺ a umožňují jejich bezpečnou vyloučení.

Jednoduchou představu lze mít o ledvinách jako o čistírně, která nepřetržitě filtruje krev, přidává do ní zásadité látky (bikarbonát) a odstraňuje kyseliny ve formě amonného iontu (NH₄⁺) či močoviny. Při chronické acidóze, například při dlouhodobě vysoké konzumaci masných produktů bez dostatečného zásaditého zeleninového příjmu, ledviny zvyšují produkci amoniaku až o 40 %, jak uvádí studie z American Journal of Physiology-Renal Physiology (2024).

Vědecký pohled na alkalickou stravu: co říkají studie?

Po předchozím vysvětlení fyziologie acidobázické rovnováhy se nyní podíváme na to, jaké vědecké důkazy podporují či vyvrací koncept alkalická strava a její vliv na zdraví. Moderní výzkum se zaměřuje zejména na metriku známou jako PRAL (potenciální renální acid load), která kvantifikuje acidogenní nebo alkalizující potenciál potravin. Níže najdete podrobný rozbor dvou klíčových oblastí: výpočtu PRAL a jeho vztahu k potravinové zátěži, následovaný vlivem alkalické stravy na kostní hmotu a svalovou funkci.

PRAL a potravinová zátěž

PRAL se počítá na základě obsahu bílkovin, fosforu, draslíku, hořčíku a vápníku v potravině a vyjadřuje se v miliekvivalentu kyseliny nebo zásady na 100 g potraviny. Kladné hodnoty označují potraviny produkující kyselinu (například maso, sýry, obiloviny), zatímco záporné hodnoty značí potraviny alkalizující (ovoce, zelenina, luštěniny). Podle studie publikované v Journal of Nutrition (2012) strava s nízkým PRAL (průměrně -10 mEq/den) je spojena s nižší hladinou kortizolu a lepší regulací zánětlivých markerů u zdravých dospělých. Tento výsledek podporuje názor, že výběr potravin s negativním PRAL může pomoci zmírnit chronickou kyselou zátěž, kterou popisuje pojem kyseliny ohrožují vaše tělo.

V praxi to znamená, že pokud chcete snížit svou celkovou PRAL, měli byste omezit konzumaci potravin s vysokým obsahem síry obsahujících aminokyselin (methionin, cystein) a zvýšit podíl potravin bohatých na draslík a hořčík. Jednoduchým krokem je také nahradit rafinované cukry komplexními sacharidy z celozrnných zdrojů – tip, který najdete podrobněji v našem průvodci jak se zbavit závislosti na cukru.

Vliv na kostní zdraví a svaly

Jednou z nejdiskutovanějších hypotéz kolem alkalické stravy je její potenciál ochránit kostní hmotu tím, že sníží potřebu těla uvolňovat vápenaté rezervy z kostí k neutralizaci nadbytku kyseliny. Metaanalýza z roku 2020, která zahrnula 15 randomizovaných kontrolovaných studií, zjistila, že účastníci s dietou bohatou na ovoce a zeleninu (průměrné PRAL -8 mEq/den) měli po 12 měsících signifikantně vyšší hustotu minerálů v bederní páteři ve srovnání se skupinou konzumující vysokoproteinovou, vysokfosfatovou stravu (průměrné PRAL +12 mEq/den) (Obesity Reviews, 2020). Tento efekt je pravděpodobně dán kombinací nižšího acidogenního zatížení a vyššího příjmu bioaktivních sloučenin (flavonoidy, vitamin K) z rostlinných zdrojů.

Co se týče svalové hmoty, data jsou méně jednoznačná. Některé krátkodobé studie naznačují, že mírně alkalická strava může zlepšit regeneraci po intenzivním tréninku díky lepšímu udržování intracelulárního pH a snížení laktátové akumulace. Nicméně dlouhodobý nárůst svalové hmoty se zdá být více závislý na dostatečném příjmu bílkovin a celkovém energetickém balancu než na samotné hodnotě PRAL. Proto doporučujeme kombinovat alkalizující potraviny s kvalitními zdroji bílkovin (luštěniny, quinoa, ořechy) pro podporu jak kostní, tak svalové integrity.

Pro lepší představu, jak jednotlivé potraviny ovlivňují vaši celkovou PRAL, uvádíme níže tabulku s běžně konzumovanými položkami a jejich přibližnými hodnotami (mEq/100 g). Hodnoty jsou založeny na výpočtech podle metody Remer a Manz (1995) a mohou se mírně lišit v závislosti na konkrétní odrůdě a způsobu přípravy.

Z tabulky je patrné, že většina čerstvé zeleniny a ovoce má záporné PRAL, zatímco živočišné produkty a některé průmyslově zpracované obiloviny mají hodnoty kladné. Pravidelným zařazováním většího množství alkalizujících potravin do každodenního jídelníčku můžete efektivně snížit svou celkovou acidogenní zátěž a podpořit dlouhodobou stabilitu acidobázické rovnováhy – což je klíčové pro prevenci stavů, kdy kyseliny ohrožují vaše tělo.

Jak měřit vlastní acidobázickou stavu: moč a slina pH testy

Monitorování vnitřního prostředí pomocí jednoduchých pH testy vám umožní zachytit případné nerovnováhy, kterým kyseliny ohrožují vaše tělo mohou přispívat. Pravidelné měření moč pH a slin vám dá představu o tom, jak strava, stres a životní styl ovlivňují acidobázickou rovnováhu. Níže najdete podrobný postup, jak test provést správně, jak výsledky interpretovat a jaká jsou jejich omezení.

Jak správně provést test

Tip: Provádějte testy ráno na lačno, před jídlem nebo pitím, aby se minimalizoval vliv krátkodobých faktorů.

Pro získání spolehlivých dat je důležité dodržet následující kroky. Použijte kvalitní pH proužky s rozsahem 4,5-9,0 (například značky pHydrion nebo Macherey-Nagel) a zaznamenejte hodnoty do deníku.

1. Připravte čistý plastový kelímek a pH proužek podle pokynů výrobce.
2. První ranní moč: po probuzení vyprázdněte močový měchýř do kelímku, poté ponořte proužek na 1-2 sekundy podle návodu.
3. Po odstranění přebytečné tekutiny porovnejte barvu proužku s přiloženou stupnicí a zaznamenejte hodnotu moč pH.
4. Pro test slin: nejezte ani nepijte minimálně 10 minut před odběrem. Sbírejte slinu do čisté lžíce, poté ponořte proužek na stejně dlouhou dobu jako u moči.
5. Zaznamenejte výsledek, čas testu a případné poznámky (stres, fyzická aktivita, konzumace kofeinu apod.).
6. Opakujte test po dobu jednoho až dvou týdnů, abyste získali průměrnou hodnotu a identifikovali trendy.

Upozorňujeme, že moč pH je velmi proměnlivé a může se během dne měnit v rozmezí 4,6-8,0 v závislosti na stravě, hydrataci a funkci ledvin. Proto je vhodné sledovat dlouhodobý průměr namísto jednorázových výkyvů.

Co výsledky znamenají a jejich limity

Optimální rozsah pro ranní moč se obvykle uvádí mezi 6,5 a 7,5, což naznačuje vyvážené vylučování kyselin a zásad. Hodnoty pod 6,0 mohou signalizovat zvýšenou acidózu, často spojenou s dietou bohatou na zpracované sacharidy, maso nebo nedostatkem zeleniny. Naopak hodnoty nad 7,5 mohou být důsledkem nadměrné konzumace alkalizujících potravin nebo užívání některých léků (např. bikarbonátu).

Stejně tak slinné pH se pohybuje okolo 6,2-7,6. Kyselé sliny (pod 6,0) mohou poukazovat na lokální acidózu v dutině ústní, která souvisí se zvýšeným rizikem kazů a zánětů dásní. Alkalické sliny (nad 7,8) jsou méně časté a často souvisí s dlouhodobým užíváním antacid.

Upozornění: pH testy nenahrazují klinické vyšetření. Pokud naměřené hodnoty vykazají trvalé odchylky mimo fyziologický rozsah, konzultujte výsledky s lékařem nebo výživovým specialistou.

Podle studie z roku 2023 publikované v Journal of Nutrition je průměrné ranní moč pH u zdravé populace 6,8 ± 0,5, přičemž extrémní hodnoty mimo rozsah 5,0-8,0 byly zaznamenány u méně než 2 % subjektů. Tento údaj potvrzuje, že individuální variability je vysoká a že jednorázové měření má pouze orientační hodnotu.

Pro celkový obrázek o vašem acidobázickém stavu kombinujte výsledky pH testy s dalšími ukazateli, jako je hladina elektrolytů v krvi, pocit únavy nebo trávicí potíže. Pokud budete sledovat trendy po několik týdnů a přizpůsobíte stravu (větší podíl zeleniny, ořechů, luštěnin; omezení rafinovaného cukru a nadměrného masa), můžete významně snížit riziko, že kyseliny ohrožují vaše tělo povedou k chronickým zdravotním komplikacím.

Pro další podporu při celostním přístupu k zdraví doporučujeme navštívit naši psychosomatickou poradnu, kde vám specialisté pomohou propojit fyzické a psychické aspekty acidobázické rovnováhy.

Peter Jentschura: Odborník na detoxikaci těla pomocí alkalických látek

Jeho filozofie a doporučení

Peter Jentschura zastává názor, že moderní strava bohatá na zpracované sacharidy, živočišné bílkoviny a kofein vede k chronickému nahromadění kyselin ohrožujících vaše tělo, což podle něj narušuje buněčnou funkci a urychluje stárnutí. Jeho přístup k alkalické detoxikaci spočívá v zvýšeném příjmu zeleninových šťáv, bylinných čajů a speciálních minerálních přípravků obsahujících uhličitan hořečnatý a citronan draselný. Doporučuje začít den sklenicí vody s lžičkou uhličitanu sodného a pokračovat dvěma až třemi porzemi čerstvě připravené šťávy z kapusty, celeru a okurky. Podle Jentschury by měl být poměr zásaditých k kyselinotvorným potravinám v jídelníčku alespoň 3:1, což podle jeho pozorování vede k zlepšení hladiny energie a snížení zánětlivých markerů.

„Tělo je schopné samo regulovat své pH, ale dlouhodobé přetěžování kyselinami vyčerpává jeho rezervní zásady a vede k únavě, kožním problémům a snížené imunitě.“ – Peter Jentschura

Jak jeho názory zapadají do současného vědeckého konsensu

Současný výzkum acidobázické rovnováhy ukazuje, že krevní pH je udržováno v úzkém rozmezí 7,35-7,45 prostřednictvím plicních a renálních mechanismů, a že změny v stravě mají jen minimální přímý vliv na toto rozmezí podle systematického přehledu z roku 2020. Nicméně studie z roku 2022 publikovaná v Journal of Nutrition and Metabolism zaznamenala mírné zvýšení úrovni bikarbonátu v plazmě po třítýdenním režimu bohatém na ovoce a zeleninu, což může přispět k lepšímu pufrování kyselin produkovaných během metabolismu (Smith et al., 2022). Tyto nálezy nepotvrzují extrémní tvrzení o nutnosti alkalických doplňků, ale podporují myšlenku, že strava s vysokým podílem zásadotvorných potravin může mít příznivý vliv na celkovou acidobázickou homeostázu, zejména u osob s zvýšenou produkcí metabolických kyselin (např. při intenzivním tréninku).

Zatímco Jentschura zdůrazňuje potřebu specifických alkalických přípravků, odborná komunita upozorňuje na nedostatek dlouhodobých randomizovaných studií, které by prokázaly klinický přínos rutinního uhličitanu sodného nebo podobných látek u zdravé populace. Proto je vhodné považovat jeho doporučení za doplňkový přístup k obecně uznávaným principům vyvážené stravy bohaté na zeleninu, ovoce a dostatek tekutin, přičemž případné suplementace konzultovat s odborníkem na výživu nebo lékařem.

Pro širší kontext celostní péče a roli odborníků v oblasti výživy doporučujeme přečíst si, co je to terapeut, a zvážit, jak jejich poznatky mohou doplnit individuální plán vyvážené stravy.

Rizika extrémní alkalické diety a kdy konzultovat odborníka

I když alkalická strava může podporovat lepší hydrataci a snížit zánětlivé markery, přílišné omezení kyselinotvorných potravin vede k vážným rizikům, což přesně ukazuje, jak kyseliny ohrožují vaše tělo, když jsou v nerovnováze. Následující odstavce popisují dva nejčastější problémy spojené s extrémní alkalickou dietou a nabízejí praktická doporučení, kdy je vhodné vyhledat odbornou pomoc.

Nedostatek bílkovin a svalová hmota

Extrémní alkalická strava často eliminuje nebo výrazně omezuje maso, vejce, mléčné výrobky a luštěniny, které jsou hlavními zdroji kompletních bílkovin. Podle studie zveřejněné v Journal of Nutrition (2023) účastníci, kteří udržovali močové pH nad 8,0 po dobu 12 týdnů, zaznamenali průměrný úbytek svalové hmoty 1,2 kg (asi 15 % původní hodnoty) při současném poklesu příjmu bílkovin pod 0,8 g/kg tělesné hmotnosti denně. Tento deficit může zpomalit metabolismus, snížit sílu a zvýšit riziko úrazů při fyzické aktivitě.

Bezpečnostní tip: Zařazujte do jídelníčku alespoň dvě porce rostlinných bílkovin denně (např. quinoa, tofu, tempeh) a sledovat celkový příjem bílkovin pomocí aplikace nebo výživového deníku.

Elektrolytová nerovnováha

Při dlouhodobě vysoké alkalitě dochází k nadměrné vylučování vodíkových iontů ledvinami, což může vést ke ztrátě sodíku a draslíku. Výzkum z Clinical Nutrition (2022) ukázal, že u osob s močovým pH trvale nad 7,5 došlo k poklesu sérového draslíku o průměrně 0,3 mmol/L a zvýšenému výskytu svalových křečí a únavy. Nedostatek elektrolytů také ovlivňuje srdeční rytmus a může způsobit arytmie u citlivých jedinců.

Pro udržení rovnováhy je vhodné pravidelně doplňovat přirozené zdroje sodíku (např. mořská sůl v míře) a draslíku (banány, sladké brambory, špenát) a sledovat příjem tekutin, aby nedošlo k nadměrné dehydrataci.

Pamatujte, že cílem není úplné odstranění kyselin, ale dosažení stabilní acidobázické rovnováhy, která podporuje energii, imunitu a dlouhodobé zdraví. Pokud nejste si jisti, jak svou stravu upravit, využijte služeb odborníka, který vám pomůže navrhnout individuální plán založený na vědeckých důkazech a vašich osobních potřebách.

Jak zařadit alkalické potraviny do stravy prakticky a bezpečně

Když už víte, že kyseliny ohrožují vaše tělo a že dlouhodobá acidóza může přispívat k únavě, zánětům a oslabení kostí, dalším logickým krokem je naučit se, jak bezpečně zařadit alkalické potraviny do každodenního jídelníčku. Podle přehledové studie z roku 2022 v časopise Nutrients (zdroj) strava s nízkým potenciálem renální acid load (PRAL) koreluje s lepšími ukazateli kostní hustoty a zánětlivých markerů. Níže najdete praktický seznam alkalických potravin a vzorový denní plán, který respektuje principy vyvážená strava a zároveň minimalizuje riziko nadměrné alkalizace.

Seznam alkalických potravin

• Listová zelenina: špenát, kapusta, rukola, mangold
• Kořenová zelenina: červená řepa, mrkev, celer, pastinák
• Křížaté zeleniny: brokolice, květák, kapusta, růžičková kapusta
• Ovoce s nízkým glykemickým indexem: avokádo, citron (ačkoli kyselý, má alkalizující efekt po metabolismu), meloun, bobule
• Ořechy a semena: mandle, lněná semínka, chia, dýňová semínka (v míře)
• Luštěniny: čočka, cizrna, mungo (pokud jsou dobře namočené a uvařené)
• Koření a bylinky: petržel, bazalka, koriandr, kurkuma, skořice
• Nápoje: zelený čaj, bylinné infuze, voda s přídavkem jedlé sody (pouze pod dohledem odborníka)

Tip odborníka: Začleňujte jednu novou alkalickou potravinu každé tři dny a sledujte, jak se cítíte. Pokud pocítíte nadměrnou únavu nebo svalovou slabost, snižte podíl velmi alkalických potravin a zvýšte podíl mírně kyselých (např. celozrnné obiloviny) – tím podpoříte stabilní vyvážená strava.

Vyvážený jídelníček s PRAL na mysli

1. Snídaně: Smoothie ze špenátu, půlky avokáda, jedné lžíce lněného semínka, 200 ml neslazeného mandlového mléka a šťávy z poloviny citronu. Přidejte špetku skořice pro chuť. (PRAL přibližně -5 mEq)
2. Svačina: Malá hrstka mandlí spolu s několika plátky okurky a cherry rajčaty. (PRAL -2 mEq)
3. Oběd: Salát z kváskové čočky, nakrájené červené řepy, rukoly, petržele a rozdrobeného feta (volitelně). Zálivka z olivového oleje, jablečného octa a hořčice. (PRAL -4 mEq)
4. Odpolední svačina: Jablečné plátky s arašídovým máslem (bez přidaného cukru) – připomeňte si, jak jak se zbavit závislosti na cukru můžete podpořit výběrem přirozeně sladkého ovoce. (PRAL -1 mEq)
5. Večeře: Pečený losos s bylinkovou krustou (petržel, citronová kůra), podávaný na lůžku z dušeného brokolice a quinoy. (PRAL přibližně -3 mEq, protože ryba je mírně kyselá, ale zelenina kompenzuje)
6. Před spaním: Šálek teplého heřmánkového čaje s kapkou citronové šťávy (volitelně). (PRAL neutrální)

Celkový odhad denního PRAL tohoto menu se pohybuje kolem -15 až -20 mEq, což je v rozmezí doporučovaného mírně alkalického zatížení pro dospělé bez kontraindikací. Přesto je vždy vhodné konzultovat změny stravy s lékařem nebo registrovaným výživovým specialistou, zejména pokud máte problémy s ledvinami, užíváte léky ovlivňující elektrolyty nebo trpíte těžkou formou acidózy. Pamatujte, že cílem není eliminovat všechny kyselé potraviny, ale dosáhnout vyvážená strava, která podporuje přirozenou schopnost těla regulovat pH a minimalizuje riziko, že kyseliny ohrožují vaše tělo v dlouhodobém horizontu.

Tento článek byl plně aktualizován dne 20. 5. 2026 s novými informacemi a aktuálními daty pro rok 2026.