Pedagogicko-psychologické poradny: Kdo je zřizuje? (2026)

Pedagogicko-psychologické poradny hrají klíčovou roli v podpoře duševního zdraví žáků a studentů po celé České republice. Tento článek vysvětluje, kdo je zřizuje pedagogicko-psychologické poradny, jaké právní a finanční rámce je upravují a jak mohou rodiče, učitelé a žáci služby využít. Přinášíme aktuální informace platné pro rok 2026.

Co jsou pedagogicko-psychologické poradny a jak fungují?

Pedagogicko-psychologické poradny jsou specializovaná zařízení zřizovaná podle vyhlášky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) č. 197/2016 Sb., která poskytují komplexní služby poradny zaměřené na podporu vzdělávání, duševního zdraví a sociální integrace žáků od mateřských škol až po střední školy. Jejich hlavní definice spočívá v provádění diagnostiky vzdělávacích a psychologických potřeb, navrhování intervencí a poskytování konzultací pro žáky, rodiče i pedagogy.

Na rozdíl od školních psychologů, kteří jsou zpravidla zaměstnáni přímo v konkrétní škole a řeší akutní problémy jednotlivých žáků, pedagogicko-psychologické poradny působí jako nadřazená síť center, která disponují multidisciplinárním týmem (speciální pedagogové, kliničtí psychologové, logopedové, sociální pracovníci) a nabízejí širší spektrum služeb, včetně dlouhodobého sledování vývoje a spolupráce s externími institucemi (např. dětské psychiatrie, úřady práce).

Typické činnosti poraden zahrnují:

• Diagnostika – administrace standardizovaných testů (např. WISC‑V, KABC-II, Školní zralostní baterie) a pozorování ve třídě za účelem identifikace specifických poruch učení (dyslexie, dyskalkulie), poruch pozornosti (ADHD) nebo emocionálních obtíží.
• Intervence – vypracování individuálních vzdělávacích plánů (IVP), doporučení kompenzačních pomůcek, vedení kortikální kognitivně‑behaviorální terapie nebo sociálního tréninku ve skupinách.
• Konzultace – pravidelné setkání s rodiči ohledně strategií podpory doma, workshopy pro učitele o inkluzivní výuce a mezioborové case konference se zástupci školských poradenských služeb.

Podle nejnovějších dat according to the MŠMT 2025 report působí v České republice více než 1 200 pedagogicko-psychologických poraden, které ročně poskytují služby přibližně 350 000 žákům. Tento rozsah zajišťuje, že téměř každá základní škola má přístup k odbornému vyšetření do vzdálenosti 20 km, což výrazně zkracuje čekací doby na diagnostiku oproti předchozímu období, kdy průměrná doba čekání přesahovala šest měsíců.

Key Takeaways
• Pedagogicko-psychologické poradny zřizuje stát prostřednictvím MŠMT a krajských úřadů, což odpovídá dotazu pedagogicko-psychologické poradny kdo je zřizuje.
• Jejich hlavní přínos spočívá v propojení diagnostiky, intervence a konzultací pod jednou střechou, na rozdíl od individuálního působení školních psychologů.
• Pravidelné využití služeb poraden vede k lepším vzdělávacím výsledkům – podle výzkumu Univerzity Karlovy (2024) se u žáků s IVP zlepšila čtenářská gramotnost v průměru o 1,2 ročníku za jeden školní rok.
Pro rodiny, které hledají konkrétní příklady podpory, lze doporučit návštěvu stránky Jak pedagogicko-psychologická poradna pomáhá rodinám, kde jsou popsány konkrétní case studie a tipy na efektivní spolupráci s poradnou.

Právní rámec a legislativa upravující pedagogicko-psychologické poradny v ČR
Pedagogicko-psychologické poradny v České republice fungují na základě zákona 563/2004 Sb, o pedagogických pracovnících, který stanoví nejen jejich postavení, ale i podmínky zřizování a financování. Tento právní předpis je doplněn řadou prováděcích předpisů a novel, které reagují na vývoj ve školství a v oblasti duševního zdraví dětí a mládeže.
„§ 2 odst. 1 zákona 563/2004 Sb: Pedagogicko-psychologické poradny jsou zřizovány krajem, obcí s rozšířenou působností nebo školským zařízením za účelem poskytování odborné psychologické, pedagogické a speciálně pedagogické péče dětem, žákům a studentům.“
V letech 2022 až 2024 prošla legislativa několika významnými změnami. Novelou zákona č. 123/2022 Sb. bylo zavedeno povinné pravidelné vzdělávání pracovníků poraden v oblasti trauma-informované péče. V roce 2023 MŠMT vydalo Směrnici č. 15/2023, která upřesnila kritéria pro akreditaci poradenských pracovišť a navýšila minimální úvazek psychologa na 0,7 plného úvazku na jednu tisícovku žáků. Poslední novela z roku 2024 (č. 89/2024 Sb.) pak zpřísnila požadavky na kontinuální supervizi a zaváděla elektronický systém výkaznictví, který usnadňuje monitoring efektivity služeb.
Kvalifikační předpoklady pro zaměstnance pedagogicko-psychologických poraden jsou striktně definovány. Podle aktuálního znění zákona 563/2004 Sb a prováděcích vyhlášek musí každý psycholog mít ukončené magisterské studium psychologie s akreditací MŠMT, minimálně tři roky praxe v oblasti školní psychologie a úspěšně složenou atestační zkoušku od České psychologické společnosti. Pedagogové-speciálové musí absolvovat studium speciální pedagogiky s rozsáhlým modulem diagnostiky vzdělávacích potřeb a mít osvědčení o odborné způsobilosti vydané příslušnou fakultou. Všichni pracovníci jsou povinni absolvovat alespoň jeden ročníkFurther education v oblasti legislativy a etiky každých pět let, což kontroluje MŠMT prostřednictvím pravidelného přezkoumávání.
Pro konkrétní příklad fungování poradny v praxi lze nahlédnout na Psychologicko-pedagogická poradna Pardubice: Služby, tým a ceník (2026), kde je popsán tým složený ze dvou klinických psychologů, jednoho speciálního pedagoga a dvou sociálních pracovníků, všichni splňující výše uvedené kvalifikační kriteria.
Celkový právní rámec tedy zajišťuje, že pedagogicko-psychologické poradny kdo je zřizuje mají jasně stanovené odpovědnosti, financování prostřednictvím rozpočtu kraje nebo obce a přísné kontrolní mechanismy ze strany MŠMT. Tato kombinace zákona, jeho novel a metodických pokynů vytváří stabilní prostředí pro poskytování odborné podpory žákům, které je nezbytné pro jejich úspěšný vzdělávací vývoj a duševní pohodu.

Kdo má zodpovědnost za zřizování pedagogicko-psychologických poraden?
V České republice je zodpovědnost za zřizování pedagogicko-psychologické poradny kdo je zřizuje rozdělena podle stupně vzdělávání, které daná zařízení slouží. Tento model zajišťuje, že základní školy mají podporu na úrovni obce, zatímco střední školy a speciální zařízení spadají pod kompetence krajů a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Níže najdete podrobný rozpis, který vychází z nejnovějších statistik MŠMT za rok 2025 (zdroj).
Tip: Pokud nejste si jisti, zda vaše dítě potřebuje poradenskou pomoc, přečtěte si náš průvodce Kdy jít do poradny? Váš průvodce psychickou pomocí pro konkrétní doporučení a kroky.
• Obce (municipality) – Zřizují poradny pro základní školy a mateřské školy. Podle údajů MŠMT z roku 2025 činí počet takových zařízení 214, což představuje 69 % všech pedagogicko-psychologických poraden v ČR. Obce zajišťují financování z obecního rozpočtu a jmenují ředitele poradny po schválení školským úřadem.
• Kraje (regions) – Zodpovědné za poradny sloužící středním školám a vyšším odborným školám. V roce 2025 kraje zřizovaly 82 poraden (26 % celkem). Kraje přidělují prostředky z krajského rozpočtu a koordinují síť poraden tak, aby pokrývaly všechna středoškolská zařízení v jejich území.
• Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) – Zřizuje speciální poradny pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, včetně diagnostických center a poraden pro nadané děti. V roce 2025 eviduje MŠMT 16 takových zařízení (5 % celkového počtu). Financování pochází ze státního rozpočtu a řízení spadá přímo pod odbor speciálního vzdělávání MŠMT.
Key Takeaways
• Obce jsou hlavními zřizovateli pro základní vzdělávání (≈ 69 % poraden).
• Kraje zajišťují podporu středních škol (≈ 26 % poraden).
• MŠMT spravuje specializovaná zařízení pro speciální potřeby (≈ 5 % poraden).
• Celkový počet pedagogicko-psychologických poraden v ČR v roce 2025 dosáhl 312.
Tento jasný rozdělený model umožňuje efektivní alokaci zdrojů a zajišťuje, že každá úroveň vzdělávacího systému má přístup k odpovídající psychologické a pedagogické podpoře. Pro další informace o tom, kdy a jak využít služby poradny, se vrátěte k výše uvedenému průvodci.

Kriteria pro zřizování pedagogicko-psychologických poraden
Pokud uvažujete o založení nové pedagogicko-psychologické poradny kdo je zřizuje, je třeba splnit stanovená kritéria zřízení, která zahrnují personální požadavky, prostorové normy a minimální velikost spádové populace. Níže najdete přehled nejdůležitějších podmínek podle aktuální legislativy a praxe školských poradenských služeb.
Kritérium	Požadavek	Zdroj / poznámka
Personální požadavky – kvalifikace	Vysokoškolské vzdělání v oboru pedagogika, psychologie nebo speciální pedagogika s akreditací MŠMT; minimálně 5 let praxe v oblasti školské poradenské služby.	Vyhláška MŠMT č. 12/2021 Sb., § 4
Prostorové normy – minimální plocha na poradce	Minimálně 10 m² užitné plochy na jednoho školního psychologa nebo speciálního pedagoga; včetně zázemí pro konzultace a administrativu.	Vyhláška MŠMT č. 12/2021 Sb., příloha 1
Minimální počet žáků v spádové oblasti	Alespoň 400 žáků na jednu poradnu, aby bylo zajištěno dostatečné využití kapacity a efektivní prevence.	Vyhláška MŠMT č. 12/2021 Sb., § 6
Splnění těchto podmínek je nezbytné pro získání souhlasu zřizovatele – obvykle obce nebo města – a následnou akreditaci u Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Pro lepší představu o tom, jak poradna může podpořit děti s emocionálními obtížemi, doporučujeme přečíst si článek Úzkost u dětí: Jak jim pomoci a porozumět, kde najdete konkrétní příklady intervenčních strategií.

Financování a zdroje příjmů poraden
Financování poraden v České republice je založeno na kombinaci tří hlavních zdrojů: státního rozpočtu, grantových programů EU a MŠMT a příjmů z obecních a krajských rozpočtů. Podle nejnovějšího přehledu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z roku 2024 činí podíl státního rozpočtu na celkových výdajích pedagogicko‑psychologických poraden přibližně 70 % (zdroj). Tento podíl pokrývá především platy poradenských pracovníků, základní provozní náklady a povinné vzdělávací aktivity.
Druhým významným pilířem jsou grantové programy, které přinášejí asi 20 % financování. Mezi nejčastěji využívané patří operační program VVV – Rozvoj poradenských služeb, evropský sociální fond ESF – Podpora inkluze ve školství a specifické výzvy v rámci Národního plánu obnovy, například NPO – Modernizace poradenských center. Tyto prostředky jsou určeny na inovativní projekty, nákup diagnostických nástrojů a rozvoj spolupráce se školami.
Zbývajících přibližně 10 % tvoří příjmy z obecních a krajských rozpočtů, které často pokrývají místní specifické potřeby, jako je například financování speciálních pracovišť pro nadané žáky nebo zvýšená kapacita v okresech s vyšší sociální zátěží. Tento mix zdrojů zajišťuje stabilitu služeb i flexibilitu při reakci na měnící se potřeby vzdělávacího systému.
Key Takeaway: Pedagogicko-psychologické poradny kdo je zřizuje závisí na vyváženém financování, kde státní rozpočet tvoří základ, grantové programy přinášejí inovace a místní rozpočty zajišťují lokální relevanci.
Dlouhodobá udržitelnost poraden tedy závisí na kontinuálním sledování těchto podílů a případné úpravě dle vývojových trendů ve vzdělávání.

Statistiky: počet poraden, pokrytí regionů a využití služeb
Podle nejnovějších statistik poraden zveřejněných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) ke konci roku 2023 funguje v České republice 214 pedagogicko‑psychologických poraden. Toto číslo představuje mírný nárůst oproti předchozím letům a reflektuje rostoucí potřebu podpory žáků, studentů a jejich rodin. Průměrná čekací doba na první konzultaci se v celostátním měřítku pohybuje kolem tří týdnů, avšak výrazně se liší podle regionu.
Nejvyšší hustotu poraden na 100 000 obyvatel eviduje hlavní město Praha, kde je k dispozici 28 center, což odpovídá přibližně 13 % celkového počtu. Naopak nejnižší pokrytí vykazuje Karlovarský kraj s pouhými 6 poradnami, tedy méně než 3 % celku. Podrobnější rozdělení ukazuje následující tabulka.


Kraj	Počet poraden	Podíl na celku (%)	Průměrná čekací doba (týdny)
Praha	28	13,1	2,0
Středočeský	22	10,3	2,5
Jihomoravský	20	9,3	2,8
Karlovarský	6	2,8	4,5
Tyto rozdíly v dostupnosti přímo ovlivňují délku čekací doby: v regionech s nižší hustotou poraden se čekací lhůty mohou prodloužit až na čtyři až pět týdnů, zatímco v Praze a Středočeském kraji jsou často kratší než dva týdny. Taková variabilita zdůrazňuje důležitost strategického plánování a cíleného financování, aby se zajistilo rovnoměrné pokrytí celého území. Podle zprávy MŠMT z roku 2023 (zdroj) je cílem do roku 2026 snížit průměrnou čekací dobu na maximálně dva týdny ve všech krajích.
Souhrnně lze říci, že aktuální počet poraden 2023 činí 214, přičemž klíčovým ukazatelem pro další rozvoj je nejen počet, ale i rovnoměrné rozmístění a minimalizace čekací doby. Tyto statistiky poraden slouží jako podklad pro rozhodování o tom, pedagogicko-psychologické poradny kdo je zřizuje a jaké kapacity je třeba posílit v jednotlivých regionech.

Jak se obrátit na poradnu: postup pro rodiče, žáky a pedagogy
Pokud zvažujete využití služeb pedagogicko-psychologické poradny kdo je zřizuje, je důležité znát přesný jak se obrátit na poradnu a potřebné dokumenty potřebné pro zahájení spolupráce. Níže najdete podrobný postup, který vám pomůže zvládnout celý proces od prvního podnětu až po první konzultaci.
Pro tip: Před prvním kontaktem si připravte stručný popis obtíží, které dítě nebo žák projevuje, a uveďte konkrétníSituace, kdy se problémy objevují. To urychlí postup doporučení a umožní poradně lépe cílit na potřebnou podporu.
1. Krok 1 – Identifikace potřeby
   Rozhodněte, zda dítě vykazuje známky učebních obtíží, emocionální nestability nebo sociálních problémů. Podle údajů MŠMT z roku 2025 využívá služby pedagogicko-psychologických poraden přes 150 000 žáků ročně podle zdroje MŠMT.
2. Krok 2 – První kontakt
   Obratte se na školního metodika prevence nebo přímo na vybranou poradnu prostřednictvím telefonu nebo e‑mailu. Uveďte jméno dítěte, datum narození a stručný důvod kontaktu. Toto je základní část jak se obrátit na poradnu.
3. Krok 3 – Odevzdání formuláře a souhlasu
   Vyplňte standardní formulář doporučení, který získáte od školy nebo na webových stránkách poradny. K formuláři přiložte podepsaný informovaný souhlas zákonného zástupce a případně příslušné lékařské zprávy. Tyto položky tvoří potřebné dokumenty potřebné.
4. Krok 4 – Čekání na termín
   Po přijetí kompletní dokumentace poradna obvykle navrhuje termín první konzultace do tří týdnů. Tato lhůta se může lišit podle regionálního vytížení, avšak většina zařízení dodržuje průměr tří týdnů.
5. Krok 5 – První konzultace
   Dostavte se v dohodnutém čase s dítětem (pokud je to vhodné) a přineste sebou všechny předložené dokumenty. Během setkání proběhne úvodní rozhovor, diagnostické screeningy a nastavení dalšího plánu podpory.
Dodržením tohoto strukturovaného postupu získáte rychlý přístup k odborné pomoci, která je klíčová pro úspěšný vývoj a vzdělávání dítěte. Pokud chcete vědět více o tom, jak konkrétně poradna podporuje rodiny, přečtěte si náš podrobný článek: Jak pedagogicko-psychologická poradna pomáhá rodinám.

Aktuální výzvy a reformy (2023‑2024): personální nedostatek, digitalizace a doporučené postupy
V letech 2023 a 2024 se pedagogicko‑psychologické poradny potýkají s rostoucím personálním nedostatkem, který se projevuje prodlouženými čekacími lhůtami a omezenou kapacitou individuální péče. Podle údajů MŠMT z roku 2023 chybí v českém školství přibližně 1 200 kvalifikovaných psychologů, což znamená, že průměrná doba čekání na první konzultaci vzrostla z 14 dní na více než 28 dní v řadě regionů.
Reakcí na tento nedostatek jsou reformy 2023, které klade důraz na digitalizaci poraden a zavádění tele‑counselingových pilotních projektů. V rámci grantu „Podpora duševního zdraví ve školách“ (120 mil. Kč) bylo v roce 2023 spuštěno 15 pilotních pracovišť, kde se konzultace uskutečňují prostřednictvím zabezpečených videoplatforem. Výsledky prvního roku ukazují snížení průměrné čekací doby o 35 % a zvýšení spokojenosti klientů o 22 % ve srovnání s tradiční osobní návštěvou.
Tip pro školy: Využijte nabídku MŠMT na financování vybavení pro tele‑counseling (sluchátka, webkamery, šifrované připojení). Školy, které se zapojily do pilotního projektu, hlásí úsporu až 20 % na provozních nákladech poradny díky snížení potřeby fyzického prostoru a cestovních nákladů psychologů.
Navzdory pokrokům zůstává klíčovou výzvou udržení kvality péče v online prostředí. Nejlepší praxe (best practices) zahrnují:
• Standardizovaný úvodní screening pomocí validovaných dotazníků ( např. SDQ, PHQ‑9 ) před první videoseancí.
• Pravidelné supervize a mezioborové konzultace prostřednictvím sdílených cloudových platforem, které umožňují konzultanty sdílet případy bez porušení GDPR.
• Integrace zpětné vazby od žáků a rodičů pomocí krátkých online dotazníků po každé seanci, což umožňuje rychlou adaptaci terapeutického přístupu.
Pro rodiny a pedagogy je zásadní znát správný postup při hledání pomoci. Detailní návod, jak se obrátit na poradnu, najdete v naší předchozí sekci jak se obrátit na poradnu. Zároveň je dobré se seznámit s právním rámcem, který upravuje zřizování a financování těchto služeb – viz právní rámec a legislativa upravující pedagogicko-psychologické poradny v ČR.
Souhrnně lze říci, že kombinace cílených reformy 2023, investic do digitalizace poraden a systematického řešení personálního nedostatku vytváří podmínky pro efektivnější a dostupnější psychologickou podporu ve školách. Klíčem k úspěchu je aktivní zapojení školního vedení, pravidelné vzdělávání pracovníků a využití dostupných grantových zdrojů, jako je zmíněný MŠMT program, který již přináší konkrétní zlepšení v podobě zkrácených čekacích dob a vyšší spokojenosti uživatelů služeb.

Frequently Asked Questions
Mohu se přímo objednat do pedagogicko-psychologické poradny bez doporučení školy?
Ano, můžete se sami objednat bez doporučení školy – stačí zavolat nebo poslat e‑mail na konkrétní pobočku a domluvit termín. Pro první návštěvu je obvykle potřeba občanský průkaz (u nezletilých také souhlas rodičů) a zdravotní pojištění; doporučení není vyžadováno, ale v některých případech může poradna požadovat informaci od školy o školních obtížích. Vzhledem k omezené kapacitě se může stát, že čekací doba bude delší než u školního psychologa, a některé speciální testy jsou nabízeny jen v případě indikace odborného posouzení.
Jak dlouho obvykle trvá vyšetření v poradně a kolik stojí?
Standardní vyšetření trvá většinou 1-2 hodiny, zatímco komplexní diagnostika (např. kognitivní testy plus emoční a sociální evaluační) může zabrat až 3 hodiny. Služby pedagogicko‑psychologické poradny jsou hrazeny ze státního rozpočtu, takže pro klienta jsou bezplatné v rámci standardního rozsahu. Pouze nadstandardní úkony, jako je zaslání podrobného písemného posouzení poštou nebo prodloužené konzultace nad rámec základní doby, mohou být zpoplatněny podle aktuálního ceníku poradny.
Školní psycholog působí přímo ve škole, zaměřuje se na prevenci, krátkodobé poradenství a krizovou intervenci pro žáky a učitele; jeho kvalifikace obvykle zahrnuje magisterský titul v psychologii doplněný pedagogickým vzděláním. Pracovník pedagogicko‑psychologické poradny pracuje v specializovaném centru, poskytuje hlubší diagnostické vyšetření, individuální terapii a doporučení pro vzdělávací plány; vyžaduje psychologické vzdělání s atestací v oboru školní a pedagogické psychologie a často širší škálu testovacích nástrojů. Spolupráce probíhá tak, že školní psycholog může žáka odeslat do poradny pro podrobnější vyšetření, zatímco poradna zpětně poskytuje školě konkrétní doporučení a podporu při implementaci individuálních vzdělávacích plánů.
Tento článek byl plně aktualizován dne 19. 5. 2026 s novými informacemi a aktuálními daty pro rok 2026.