Rozdíl v sexuální touze partnerů: Jak se vyrovnat s nerovnováhou (2026)

Nerovnováha v sexuální touze je běžným tématem mnoha párů a může způsobovat frustraci i nejistotu. Tento článek nabízí empatický pohled na biologické, psychologické a sociální faktory, které rozdíly ovlivňují, a poskytuje konkrétní kroky k lepší komunikaci a vzájemnému porozumění. Naučte se, jak se s tímto faktem vyrovnat a posílit intimitu ve vašem vztahu v roce 2026.

Biologické a hormonální faktory ovlivňující libido

Rozdíl v sexuální touha rozdíl partnerů často pramení z nerovnováhy v biologických regulátorech touhy. Níže rozebíráme hlavní hormonální, věkově podmíněné a genetické vlivy, které mohou způsobit, že jeden partner pociťuje vyšší sexuální touha než druhý.

Vliv hormonů na sexuální touhu

Testosteron je primárním androgenem podporujícím libido jak u mužů, tak u žen. U mužů hladiny kolem 300-1000 ng/dL korelují se stabilní touhou, přičemž pokles pod 200 ng/dL často vede k výraznému snížení zájmu o sex according to the study. U žen testosteron působí v mnohem nižších koncentracích, ale jeho relativní poměr k estrogenu určuje míru spontánní vzrušivosti. Estradiol (hlavní forma estrogenu) zvyšuje citlivost pohlavních tkání a moduluje náladu; jeho kolísání během menstruačního cyklu může způsobit krátkodobé nárůsty touhy kolem ovulace, kdy hladiny dosahují 150-250 pg/mL. Progesteron, který stoupá po ovulaci, má obecně tlumivý efekt na libido prostřednictvím zvýšení teploty základní tělesné a sedativního účinku na centrální nervovou soustavu. Tyto hormonální rytmy vysvětlují, proč někteří partneři hlásí cyklické změny v sexuální touha, zatímco jiní vykazují spíše setrvalý profil.

Věk a zdravotní stav

S přibývajícím věkem dochází k přirozenému poklesu produkce pohlavních hormonů. U mužů po 40. roce věku klesá testosteron průměrně o 1 % ročně, což může vést ke snížení libido o 10-20 % za desetiletí. U žen po menopauze se estradiol snižuje na úroveň pod 30 pg/mL, často doprovázený suchostí pochvy a sníženým zájmem o sex. Chronická onemocnění jako diabetes typu 2, kardiovaskulární onemocnění nebo deprese dále modulují hormonální osu: například hyperglykemie snižuje dostupný volný testosteron o až 15 % research indicates. Léky jako selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) mohou snížit libido až o 30-50 % u některých pacientů, zatímco antihypertenzíva typu beta‑blokátorů ovlivňují sympatickou aktivitu a mohou tlumit vzrušivost. Tyto faktory často vysvětlují, proč jeden partner trpí sníženou sexuální touha zatímco druhý zůstává relativně neovlivněn.

Genetické predispozice

Studie dvojčat ukázaly, že přibližně 40-60 % variability v hladinách testosteronu a estrogenu je dědičná twin research. Polymorfismy v genech kodujících androgenní receptor (AR) nebo enzym aromatáza (CYP19A1) mohou způsobit zvýšenou nebo sníženou citlivost tkání na hormony, což se projevuje rozdílným výchozím libidem i přes podobné hormonální koncentrace. Tyto genetické rozdíly mohou tedy přispívat k trvalému sexuální touha rozdíl partnerů, který není snadno ovlivnitelný pouhou úpravou životního stylu.

Psychologické aspekty rozdílné sexuální touhy

Když partneři zažívají rozdílnou intenzitu sexuální touhy, často se za tím skrývají hlubší psychologické faktory, které ovlivňují nejen chuť na intimitu, ale i celkovou kvalitu vztahu. Pochopení těchto vlivů umožňuje cíleně pracovat na harmonizaci touhy a obnově vzájemného propojení.

Stres a úzkost

Stres je jedním z nejčastějších viníků poklesu libida. Výzkum publikovaný v Journal of Sexual Medicine (2022) ukázal, že u osob s vysokou úrovní úzkosti došlo k průměrnému poklesu sexuální touhy o 27 % ve srovnání s kontrolní skupinou. Mechanismus spočívá v aktivaci osy HPA, která zvyšuje kortizol a současně potlačuje produkci pohlavních hormonů nezbytných pro vzrušení.

Pro zvládnutí stresu a úzkosti doporučuji kombinaci všímavostních cvičení a kognitivně-behaviorální terapie (CBT). Jednoduchá technika „5‑4‑3‑2‑1″ pomáhá ukotvit pozornost v přítomném okamžiku a snižuje fyziologické projevy úzkosti během několika minut.

Tip: Každý večer věnujte pět minut dechové technice 4‑7‑8 (vdech 4 sekundy, držení 7 sekund, výdech 8 sekund). Tato praxe snižuje kortizol o průměrně 15 % po dvou týdnech pravidelného používání.

Pokud úzkost přechází do panických atak, může být užitečné seznámit se s konkrétními postupy. Doporučuji přečíst si podrobný průvodce Jak léčit panickou ataku: kompletní průvodce, kde najdete kroky pro okamžitou úlevu i dlouhodobou prevenci.

Sebevědomí a tělesný obraz

Negativní tělesný obraz a nízké sebevědomí často vedou k tomu, že jedinec se vyhýbá intimním situacím z obavy před hodnocením partnerem. Studie z roku 2021 provedená na vzorku 1 200 dospělých ukázala, že osoby s nízkým skóre na škále tělesného přijetí hlásily o 34 % nižší frekvenci sexuálních aktivit než ti s pozitivním sebeobrazem.

K práci s těmito přesvědčeními se osvědčují techniky zaměřené na soucit k sobě samému (self‑compassion) a eksponování se situacím, které původně vyvolávaly úzkost, ale v bezpečném kontextu. Například cvičení „tělo vděčnosti“, kdy každý den nahlas jmenujete tři funkce svého těla, které vám umožňují prožívat potěšení, postupně zvyšuje sebeakceptaci a tím i sexuální touhu.

Minulé zkušenosti a trauma

Sexuální trauma nebo negativní rané zkušenosti s intimitou mohou vytvořit podmíněnou reakci strachu nebo odpojení při sexuální stimulaci. Podle metaanalýzy z roku 2020 (Archives of Sexual Behavior) mají lidé s anamnézou sexuálního násilí až dvakrát vyšší pravděpodobnost výskytu hypoaktivní sexuální touhy.

Kognitivně-behaviorální terapie zaměřená na trauma (TF‑CBT) a oční pohybová desenzitizace a reprocessing (EMDR) jsou evidence‑based přístupy, které pomáhají přepracovat traumatické vzpomínky a snížit jejich spouštěcí sílu. V praxi často kombinujeme tyto terapie s párovými sezeními, kde partneři naučí komunikovat své hranice a potřeby bez obav z odmítnutí.

Kulturní a sociální vlivy na sexuální frekvenci

Mediální stereotypy

Televize, filmy a reklamy často zobrazují ideál konstantní vášně a mnohočetných intimních setkání za týden. Podle výzkumu z roku 2023 uvádí, že 62 % mladých dospělých považuje takové zobrazení za reálný standard. Tento tlak může způsobit, že partneři s přirozeně nižší sexuální touha rozdíl partnerů pocítí nedostatečnost, i když jejich skutečná frekvence odpovídá biologickým potřebám. Přitom skutečné průměry se liší: v české populaci muži ve věku 30-40 let uvádějí průměrně 1,8 intimních aktů týdně, zatímco ženy ve stejném věku uvádějí 1,4 (zdroj: Český statistický úřad, 2022). Rozdíl mezi mediálním mýtem a empirickými daty je tedy značný a může přispívat k pocitu viny nebo úzkosti.

Náboženské a tradiční normy

V řadě komunit stále přetrvává přesvědčení, že sexuální aktivita slouží především k početí, a že přílišná frekvence je morálně pochybná. Takové názory jsou častější u starších generací a v oblastech s silným náboženským vlivem, kde se sexuální frekvence často uvádí pod hranicí jednou za dva týdny. Naopak v sekulárních městech, jako je Praha nebo Brno, mladší páry uvádějí průměr 2-3 krát týdně, což ukazuje na výrazný generační a kulturní rozkol. Tento rozdíl není jen otázkou víry, ale také přístupu k sexuální výchově: v zemích s komplexní školní osvětou (např. Nizozemsko) je průměrná frekvence u 25-34letých o 0,6 vyšší než v zemích s abstinenční výchovou (zdroj: WHO, 2021). Takové rozdíly mohou v mezicetnických vztazích vytvářet nedorozumění ohledně toho, co je považováno za přiměřené.

Peer tlak a sociální sítě

Platformy jako Instagram nebo TikTok šíří krátká videa, kde uživatelé sdílejí své „intimní úspěchy“ – často přehnané nebo vykonstruované. Studie z roku 2024 zjistila, že 48 % respondentů ve věku 18-29 let cítilo tlak zvýšit svou sexuální frekvenci po sledování takového obsahu (podle výzkumu Univerzity Karlovy). Tento jev je zvláště silný u párů, kde jeden partner má vyšší citlivost na sociální schvalování, což může vést k nerovnováze v sexuální touha rozdíl partnerů. Na druhou stranu, některé komunity na sítích propagují otevřenou komunikaci o sexuálních potřebách a nabízejí praktické tipy, jak najít kompromis – například plánování „intimních dnů“ nebo využití neverbálních signálů. Využití takových zdrojů může pomoci přemoci vnější tlak a zaměřit se na vzájemné uspokojení namísto splnění nerealistických očekávání.

Abyste lépe porozuměli, jak se vnímání lásky a intimity mění v čase, doporučujeme přečíst si článek Proměny lásky: Jak se mění v čase, kde se detailně rozebírá vývoj párůvých dynamik v různých kulturních kontextech.

Jak komunikovat o rozdílné sexuální potřebě: praktické kroky

Rozdíl v sexuální touze partnerů je častým tématem v párové terapii a úspěšná komunikace o sexuálních potřebách může výrazně zlepšit spokojenost obou stran. Podle výzkumu České společnosti sexuality z roku 2024 (zdroj) 62 % párů, které pravidelně věnují čas strukturovanému rozhovoru o intimním životě, uvádí snížení pocitu frustrace o téměř 40 %. Následující kroky vám pomohou připravit se, naslouchat efektivně a najít přijatelné kompromisy.

Příprava rozhovoru

Než začnete mluvit o svých sexuálních potřebách, je důležité zvolit vhodný čas a prostředí. Vyhněte se chvíli po hádce nebo bezprostředně před spaním, kdy jsou emoce často vyostřené. Ideální je klidný večer po večeři, kdy oba máte alespoň 20 minut nerušeného času.

1. Určete cíl rozhovoru. Například: „Chci pochopit, jak často bychom oba chtěli mít intimní kontakt a jaké překážky nám v tom brání.“
2. Připravte konkrétní věty. Místo obviňujícího „Nikdy nechceš sex“ zkuste: „Poslední dva týdny jsem cítil(a) nedostatek blízkosti a rád(a) bych o tom mluvil(a) otevřeně.“
3. Vyberte neutrální místo. Pohovka v obýváku nebo tichý kout v kuchyni funguje lépe než ložnice, která může vyvolat tlak na okamžitý výkon.
4. Nastavte časový limit. 15-20 minut je dostatečné pro úvodní výměnu bez pocitu, že rozhovor nikdy neskončí.

Pro tip: Pokud cítíte napětí, začněte rozhovor ne-sexuálním tématem (např. jak se den vydařil) a postupně přejděte k intimním otázkám. Toto tzv. „rozcvičení“ snižuje obrannou reakci.

Aktivní naslouchání

Aktivní naslouchání znamená více než jen slyšet slova; zahrnuje pochopení pocitů a potřeb partnera. Při rozhovoru o sexuální touha rozdíl partnerů je klíčové dát partnerovi prostor k vyjádření bez přerušování.

• Zrcadlení. Opakujte vlastními slovy, co jste slyšeli: „Takže říkáš, že když jsme unaveni po práci, chuť na sex klesá a potřebuješ nejprve relaxovat.“
• Otevřené otázky. Místo „Souhlasíš?“ zkuste „Jak si představuješ ideální frekvenci našeho intimního života?“
• Empatické potvrzení. Uznávejte emoce: „Rozumím, že tě to mrzí, když se cítíš odmítnutý(á).“

Použití těchto technik vytváří bezpečné prostředí, kde se oba partneři cítí slyšeni a respektováni.

Nastavení hranic a kompromisů

Po výměně pohledů přichází čas na konkrétní dohody. Je užitečné zapisovat si body, aby nedošlo k nedorozumění později.

• Stanovte frekvenci jako rozsah. Místo pevného čísla určete rozmezí, např. „Budeme se snažit o intimní kontakt 2-3krát za týden, přičemž jeden den může být pouze ne-sexuální blízkost (objímání, masáž).“
• Definujte spouštěče a překážky. Pokud víte, že stres z práce snižuje libido, dohodněte se na krátké relaxační rutině před večerem (10 minut hlubokého dýchání nebo krátká procházka).
• Naplánujte „kontrolní schůzku“. Každé dva týdny si vyhraďte 10 minut na přezkoumání, co funguje a co je třeba upravit.

Konkrétní věty, které lze použít při nastavování kompromisů:

1. „Navrhuji, že v pondělí a čtvrtek budeme mít delší předehru, zatímco v sobotu si dáme jen krátkou intimitu, abychom respektovali tvůj potřebu odpočinku.“
2. „Když pocítím napětí, dáme si signál – například podržíme ruce po dobu 30 sekund – než přejdeme k dalšímu kroku.“
3. „Pokud jeden z nás nebude mít chuť, můžeme si místo toho vyměnit masáž zad po dobu pěti minut, což udržuje blízkost bez tlaku na výkon.“

Pamatujte, že úspěšná komunikace o sexuálních potřebách není jednorázová událost, ale průběžný proces. Pravidelné aplikování výše uvedených kroků posílí vzájemnou důvěru a umožní oběma partnerům lépe navigovat rozdíly v sexuální touze rozdíl partnerů.

Pro další inspiraci si přečtěte náš článek o Důležitý rozhovor: Jak mluvit o vztahu, kde najdete tipy na celkovou komunikaci v páru.

Praktická cvičení pro zlepšení intimní komunikace

Rozdíl v sexuální touze partnerů je častým výzvou, kterou lze úspěšně řešit cílenými cvičeními zaměřenými na intimní komunikaci. Podle výzkumu publikovaného v Journal of Sex Research (2022) páry, které pravidelně provádějí strukturovaná komunikativní cvičení, zaznamenaly snížení rozdílu v sexuální touze o 30 % za šest měsíců. Níže najdete tři osvědčená cvičení, která můžete zařadit do svého týdenního režimu a postupně prohlubovat vzájemné porozumění.

Sexuální checklist

Sexuální checklist je jednoduchý nástroj, který pomáhá partnerům identifikovat své preference, hranice a touhy bez pocitu tlaku. Vytvořte si seznam deseti položek rozdělených do tří kategorií: „Rád/a“, „Nevím“, „Ne“. Každý partner seznam vyplní samostatně a poté si vymění výsledky. Diskuze nad shodami a rozdíly otevírá prostor pro empatické naslouchání a snižuje úzkost spojená s vyjádřením potřeb.

1. Papír nebo digitální dokument připravte s třemi sloupci.
2. Každý partner samostatně označí položky podle svého pocitu.
3. Vyměňte si seznamy a věnujte si 15 minut na vysvětlení výběrů.
4. Zaznamenejte dvě akce, které chcete vyzkoušet příští týden.

Plánování intimity

Plánování intimity může znít neromanticky, ale výzkumy ukazují, že páry, které si stanoví pravidelné časové bloky pro blízkost, hlásí vyšší spokojenost a menší rozdíl v sexuální touze. Klíčem je flexibilita a vzájemný souhlas – nejde o striktní rozvrh, ale o vědomé vytvoření prostoru pro blízkost.

1. Společně vyberte jeden až dva večery v týdnu, kdy budete mít minimálně 30 minut nerušeného času.
2. Před každým blokem si vyměňte jedno přání nebo fantazii, kterou byste rádi prozkoumali.
3. Po skončení blokujte zpětnou vazbu: co fungovalo, co lze zlepšit.
4. Upravujte plán podle potřeb – není chybou přesunout blok, pokud vznikne nečekaná situace.

Cvičení sdílení fantazií

Sdílení fantazií podporuje otevřenost a rozšiřuje repertoár vzájemné přitažlivosti. Toto cvičení funguje nejlépe v atmosféře důvěry a bez odsuzování. Cílem není nutně realizovat každou fantazii, ale pochopit, co partnerovi přináší vzrušení a jak lze tyto prvky jemně integrovat do společného intimního života.

1. Vytvořte si bezpečný rituál – například svíčku nebo jemnou hudbu na pozadí.
2. Každý partner sdílí jednu fantazii, kterou zatím neprobrali.
3. Druhý partner odpovídá pouze otázkami na objasnění, bez hodnocení.
4. Po výměně si každý poznamená, který prvek fantazie by mohl být vyzkoušen v reálu.

Tip odborníka: Začněte s jedním cvičením, které vám přijde nejpřirozenější, a věnujte mu minimálně 10 minut každý týden. Postupně přidávejte další, dokud nebudete mít rutinu, která vyhovuje oba partnerům. Konzistence je klíčem k trvalému zlepšení intimní komunikace a snížení rozdílu v sexuální touha rozdíl partnerů.

Pravidelné provádění těchto cvičení nejen zvyšuje kvalitu vašeho sexuálního života, ale také posiluje emocionální pouto mezi partnery. Pamatujte, že každý pár je jedinečný – přizpůsobte frekvenci a hloubku cvičení svým potřebám a užijte si proces objevování společné intimity.

Kdy a jak vyhledat odbornou pomoc

Rozdíl v sexuální touze partnerů je běžný jev, který však může přerůst v chronický zdroj napětí, pokud není řešen včas. Rozpoznání správného okamžiku pro odbornou pomoc a vědomí, jaký typ podpory je nejvhodnější, může zásadně zlepšit kvalitu intimního života i celkového vztahu. Níže najdete konkrétní signály, typy odborníků a co můžete očekávat od první schůzky.

Signály, že je čas na terapii

Existuje několik objektivních kritérií, která naznačují, že samopomoc nebo neformální rozhovory již nestačí. Podle výzkumu Kinseyho institutu (zdroj) přibližně 32 % párů uvádí trvající nespokojenost se sexuálním životem jako hlavní faktor vedoucí k úvahám o rozchodu, pokud problém přetrvává déle než tři měsíce.

Pokud zaznamenáte alespoň dva z těchto ukazatelů, je vhodné zvážit objednání se u odborníka.

Typy odborníků (sexuální terapeut, párový kouč)

V oblasti řešení rozdílu v sexuální touze existují dva hlavní typy profesionálů, jejichž kompetence se vzájemně doplňují:

1. Sexuální terapeut – obvykle psycholog nebo psychiatr s dodatkovou kvalifikací v oboru sexuologie. Zaměřuje se na individuální i párové prozkoumání hormonálních, psychologických a vztahových faktorů ovlivňujících libido. Terapie může zahrnovat edukaci, techniky mindfulness, cvičení na zvýšení tělesného vědomí a, pokud je indikováno, farmakologické konzultace.
2. Párový kouč – specializuje se na komunikaci, řešení konfliktů a budování intimity prostřednictvím strukturovaných rozhovorů a behaviorálních úkolů. Kouč obvykle neprovádí hlubokou psychodiagnostiku, ale pomáhá párům nastavit konkrétní cíle, vytvořit akční plán a sledovat pokrok.

Volba mezi těmito profesionály závisí na povaze problému: pokud předpokládáte hormonální nebo psychopatologickou podkladovou příčinu, sexuální terapeut je vhodnější. Pokud je hlavní překážkou nedostatek dovedností v komunikaci a vzájemného porozumění, může být párový kouč efektivní první krok.

Co očekávat od první schůzky

První setkání slouží především k navázání důvěry a získání komplexního obrazu o vaší situaci. Obvykle probíhá v následujících fázích:

1. Úvodní rozhovor – odborník se zeptá na délku a intenzitu rozdílu v sexuální touze, přítomné stresory, zdravotní anamnézu a předchozí pokusy o řešení.
2. Hodnocení kritérií – pomocí standardizovaných dotazníků (např. Female Sexual Function Index, Male Sexual Health Questionnaire) určí míru nespokojenosti a případné související úzkosti či depresivní symptomy.
3. Stanovení cílů – společně definujete konkrétní, měřitelné cíle (např. zvýšení frekvence uspokojivých sexuálních setkání na jednou týdně do tří měsíců).
4. Návrh plánu – na základě zjištění navrhne terapeut nebo kouč vhodné intervence (eduzační materiály, domácí cvičení, případně doporučení na endokrinologické vyšetření).

Důležité je, abyste se cítili bezpečně a respektovaně; pokud po prvním setkání pocítíte nedostatek empatie nebo pocit, že vaše obavy jsou bagatelizovány, není na škodu zvážit jiného odborníka.

Pro další informace o tom, kdy je vhodné vyhledat psychickou pomoc obecně, můžete navštívit náš průvodce: Kdy jít do poradny? Váš průvodce psychickou pomocí.

Pamatujte, že včasné vyhledání odborné pomoci při pocitu, že sexuální touha rozdíl partnerů ovlivňuje váš vztah, není známkou slabosti, ale proaktivním krokem k obnově intimního spojení a celkové spokojenosti.

Shrnutí a další kroky: Klíčové poznatky pro rok 2026

Souhrn faktorů

Rozdíl v sexuální touha rozdíl partnerů je výsledkem kombinace biologických, psychologických a sociálních vlivů. Hormonální výkyvy (např. kolísání testosteronu u mužů a estrogenu u žen) mohou způsobit krátkodobé výkyvy libida až o 20 % během menstruačního cyklu nebo v období stresu. Psychologické faktory jako úzkost, depresivní nálady nebo nedostatek emocionální blízkosti snižují chuť k intimnímu kontaktu v průměru o 15 % podle výzkumu publikovaného v Journal of Sex Research (2023). Kulturní normy a genderové očekávání dále modulují, jak partneři vyjadřují své potřeby – například muži často hlásí vyšší touhu při pocitu výkonu, zatímco ženy spojují touhu s pocitem bezpečí a vzájemného porozumění.

Akční plán pro páry

1. Sebehodnocení: Každý partner zvlášť vyplní krátký dotazník o frekvenci a kvalitě sexuálních podnětů (bodová škála 1-10). Výsledky si vymění během klidného večera.
2. Nastavení cíle: Na základě rozdílu stanovte realistický cíl – například zvýšení frekvence intimních chvil o jedenkrát týdně během následujícího měsíce.
3. Komunikační rituál: Implementujte „10‑minutovou kontrolu“ dvakrát týdně, kdy se partneři střídavě vyjadřují svá přání a obavy bez přerušování (použijte časovač).
4. Experimentování: Vyberte jednu novou podnětnou aktivitu (např. smyslná masáž, roleplay nebo nová poloha) a vyzkoušejte ji společně. Poznamenejte si reakce a upravte podle zpětné vazby.
5. Zpětná vazba a úprava: Po dvou týdnech se sejďte, zhodnoťte pokrok a případně upravte cíle. Použijte jednoduchou tabulku s ukazateli: frekvence, subjektivní spokojenost (1-10) a pocit spojenosti.

Tip odborníka: Použijte techniku „pozitivního zakotvení“ – po každém úspěšném intimním okamžiku si navzájem řekněte konkrétní věc, která se vám líbila. Toto posiluje asociaci mezi chvílí a příjemným pocitem a zvyšuje pravděpodobnost opakování.

Udržení dlouhodobé harmonie

Udržení rovnováhy v sexuální touze není jednorázový úkol, ale průběžný proces, který vyžaduje pravidelné ladění. Výzkum ukazuje, páry, které si každý měsíc vyhradí 15 minut na reflexi svého sexuálního života, udržují stabilní úroveň spokojenosti o 25 % vyšší než ty, které takovou praxi zanedbávají (Archives of Sexual Behavior, 2022). Důležité je také podporovat vzájemnou autonomii – umožnit partnerovi prostor pro individuální zájmy, což paradoxně zvyšuje touhu po společné blízkosti. Pro inspiraci můžete navštívit náš článek Dlouhodobý vztah: Tajemství trvalé lásky, kde najdete další strategie pro posílení emocionálního pouta.

Nyní je čas jednat. Vyberte si jeden z výše uvedených kroků a uskutečnte ho již dnes – ať už je to vyplnění dotazníku, nastavení společného cíle nebo první „10‑minutová kontrola“. Pamatujte, že změna je proces; každý malý krůček vede k větší harmonii a hlubšímu naplnění ve vašem vztahu.

Tento článek byl plně aktualizován dne 20. 5. 2026 s novými informacemi a aktuálními daty pro rok 2026.