Když se zdravotní stav vašeho blízkého zhorší natolik, že se o sebe nedokáže sám postarat, přichází na řadu státní podpora ve formě příspěvku na péči. Aby úřady mohly určit výši finanční pomoci, musí nejprve posoudit tzv. stupně závislosti. Tento proces bývá pro rodiny velmi stresující a často naráží na nepochopení toho, co přesně stát hodnotí. V tomto článku vám jasně vysvětlíme, jak posuzování probíhá a na co si dát pozor.
Obsah
Nehodnotí se diagnóza, ale 10 základních životních potřeb
Základním omylem žadatelů je přesvědčení, že nárok na příspěvek automaticky vyplývá z vážné diagnózy (např. Alzheimerova choroba, rakovina, ztráta končetiny). Úřad práce a posudkoví lékaři však hodnotí výhradně to, zda a jak nemocný zvládá 10 konkrétních životních potřeb:
- Mobilita: Zvládne vstát z postele, chodit po bytě, otevírat dveře?
- Orientace: Pozná své blízké? Orientuje se v čase a prostoru?
- Komunikace: Dokáže se srozumitelně dorozumět a napsat krátkou zprávu?
- Stravování: Zvládne si jídlo nakrájet, donést k ústům a najíst se bez pomoci? (Samotné vaření sem nepatří).
- Oblékání a obouvání: Vybere si vhodné oblečení a zvládne si zapnout knoflíky či zavázat tkaničky?
- Tělesná hygiena: Umyje se ve sprše, učeše se, vyčistí si zuby?
- Výkon fyziologické potřeby: Dojde si včas na toaletu, zvládne se očistit?
- Péče o zdraví: Dodržuje léčebný režim, vezme si správně léky?
- Osobní aktivity: Zvládá si naplánovat den, stýkat se s lidmi?
- Péče o domácnost: Dokáže nakoupit, ovládat spotřebiče, uvařit si jednoduché jídlo? (Tento bod se nehodnotí u dětí do 18 let).
4 stupně závislosti: Od lehké po úplnou
Podle toho, kolik z výše uvedených 10 potřeb nemocný nezvládá (u dospělých), je zařazen do jednoho ze čtyř stupňů závislosti. Od tohoto zařazení se pak odvíjí měsíční částka příspěvku na péči.
| Stupeň závislosti | Označení | Počet nezvládnutých potřeb |
|---|---|---|
| I. stupeň | Lehká závislost | 3 až 4 potřeby |
| II. stupeň | Středně těžká závislost | 5 až 6 potřeb |
| III. stupeň | Těžká závislost | 7 až 8 potřeb |
| IV. stupeň | Úplná závislost | 9 až 10 potřeb |
Tip: Pokud se nemocný nachází v terminálním stadiu nevyléčitelného onemocnění (např. pokročilá onkologická diagnóza), postupuje se ve zrychleném řízení a pacientovi je automaticky přiznán III. stupeň (těžká závislost).
Celý proces začíná podáním žádosti na Úřadu práce ČR. Následně k vám domů přijde sociální pracovník. Zde dochází k největším chybám ze strany rodin. Zejména starší lidé mají před cizím úředníkem tendenci „hrdinsky“ zapírat své potíže, aby nevypadali nemohoucně. Říkají věci jako „Ano, dojdu si na nákup sama,“ přestože nákup reálně nosí dcera.
Naše doporučení: Buďte u sociálního šetření přítomni společně s nemocným. Mluvte narovinu o těch nejhorších dnech. Pokud maminka zvládne hygienu sama jen jeden den v týdnu a zbylých šest dnů ji musíte mýt vy, z hlediska zákona tuto potřebu nezvládá.
Co dělat, když s posouzením nesouhlasíte?
Rozhodnutí z úřadu může trvat i několik měsíců. Často se stává, že úřad přizná nižší stupeň závislosti, než jaký reálně odpovídá situaci nemocného. V takovém případě se nevzdávejte a do 15 dnů od doručení rozhodnutí podejte odvolání na Ministerstvo práce a sociálních věcí.
K odvolání je nutné doložit nové, detailnější lékařské zprávy (ideálně od odborných lékařů – neurologů, psychiatrů, ortopedů), které jasně popisují, proč nemocný dané úkony fyzicky či mentálně nezvládne. Pokud si s formulací odvolání nevíte rady, obraťte se na bezplatné občanské poradny, které vám s právními kroky pomohou.
Závěrem
Péče o závislého člena rodiny je fyzicky, psychicky i finančně vyčerpávající. Nenechte se proto odradit složitou byrokracií. Získejte maximum informací od svého ošetřujícího lékaře, pečlivě se připravte na sociální šetření v domácnosti a pokud cítíte křivdu, neváhejte využít svého práva na odvolání.