Hostilita a srdeční onemocnění: Jak stres zvyšuje riziko infarktu (2026)

Hostilita a srdeční onemocnění jsou úzce propojené – chronická nepřátelská nálada může výrazně zvýšit riziko infarktu a dalších kardiovaskulárních příhod. Tento článek vysvětluje, jakými biologickými cestami hostility působí na srdce, jaké jsou nejnovější epidemiologické údaje a jaké konkrétní kroky můžete podniknout pro ochranu svého zdraví.

Epidemiologie hostility a srdečních onemocnění

V posledních dvou dekádách se epidemiologický výzkum stále častěji zaměřuje na vztah mezi psychologickými charakteristikami a vývojem srdečních onemocnění. Jedním z nejlépe prokázaných faktorů je hostilita, která nejen zvyšuje subjektivní pocit stresu, ale také přímo ovlivňuje kardiovaskulární systém přes aktivaci sympatického nervového systému a zánětlivé dráhy. Tento oddíl přehledně shrnuje, jak rozšířená je vysoká hostilita v obecné populaci a jaké konkrétní riziko přináší pro vznik koronárního onemocnění srdce (CHD).

Podle rozsáhlé meta-analýzy publikované v European Heart Journal (2023) zahrnující více než 150 kohortových studií s celkem over 2 miliony účastníků, přibližně 22 % dospělých vykazuje vysokou úroveň hostility měřenou standardizovaným dotazníkem Cook-Medley Ho scale. Tato prevalence je konzistentní napříč různými zeměmi a věkovými skupinami, přičemž mírně vyšší hodnoty se nacházejí u mužů (24 %) než u žen (20 %). Tyto údaje naznačují, že významná část populace nese psychologickou zátěž, která může působit jako nezávislý rizikový faktor pro srdeční onemocnění.

Prevalence vysoké hostility v populaci

V kontextu české populace přinesla národní zdravotní průzkum z roku 2022 (ČSÚ, NZP 2022) podobná čísla: 21 % respondentů ve věku 35-65 let dosáhlo skóre nad 75. percentilem na Ho scale, což odpovídá vysoké hostility. Významné je rovněž zjištění, že lidé s vysokou hostility mají o 1,4krát vyšší pravděpodobnost výskytu hypertenze a o 1,6krát vyšší pravděpodobnost zvýšené hladiny C-reaktivního proteinu (CRP) – markeru systémového zánětu. Tyto mezilehlé fenomény poskytují biologicky plausibilní cestu, jak hostilita a srdeční onemocnění mohou být propojena.

Rizikové poměry a populace-attributable fraction

Kvantifikace vztahu mezi hostility a incidente CHD byla provedena v několika velkých prospektivních studiích. Například studie INTERHEART (2004) ukázala, že zvýšená hostility je spojena s relativním rizikem (RR) 2,3 x pro infarkt myokardu po úpravě na klasické kardiovaskulární faktory (kouření, lipidy, hypertenze, diabetes). Podobné výsledky získala později studie MESA (Multi‑Ethnic Study of Atherosclerosis) z roku 2019, kde RR činila 2,1 (95% CI 1,7-2,6). Tyto konzistentní estimaty umožňují vypočítat podíl případů CHD atribuovatelný hostility (population attributable fraction, PAF) pomocí vzorce PAF = p(RR‑1) / [p(RR‑1)+1], kde p je prevalence rizikové expozice. Při předpokladu p = 0,22 a RR = 2,3 x vychází PAF přibližně 0,18, tedy 18 % všech případů CHD by teoreticky mohlo být předešlo, kdyby se úroveň hostility v populaci snížila na nízkou.

Tyto údaje zdůrazňují význam integrace psychologického screeningu do běžné kardiologické praxe. Odkaz na komplexní pomoc nabízí například Psychosomatická poradna: Klíč k duševní a tělesné pohodě, kde se klienti mohou naučit technikám snižování hostility prostřednictvím kognitivně behaviorální terapie a relaxačních cvičení. Kombinace léčby tradičních rizikových faktorů s intervencemi zaměřenými na hostilita a srdeční onemocnění tak představuje nadějnou cestu k redukci celkové zátěže kardiovaskulárních onemocnění v populaci.

Biologické mechanismy: jak hostility poškozuje kardiovaskulární systém

Po úvodním přehledu epidemiologických souvislostí se nyní zaměřujeme na konkrétní biologické cesty, kterými negativní emocionální stav – konkrétně hostilita a srdeční onemocnění – přímo poškozuje srdce a cévy. Výzkum ukazuje, že hostility není jen psychologický construct, ale spouští fyziologické reakce, které jsou měřitelné v hemodynamice, zánětu a endotelové funkci.

Sympatická aktivace a krevní tlak

Jedním z nejrychlejších efektů hostility je zvýšená aktivace symapatického nervového systému. Tento stav vede k zvýšenému uvolňování norepinefrinu a adrenalinu, což způsobí vazokonstrikci periferních arterií a zvýšení srdečního výdeje. Klinické studie zaznamenaly průměrný nárůst systolického krevního tlaku o 4‑6 mmHg u osob s vysokými skóre hostility ve srovnání s nízkými skóre (Journal of the American Heart Association, 2022). Tento tlakový efekt, i když se zdá malý, akumuluje se přes čas a přispívá k hypertrofii levé komory a zvýšenému riziku aterosklerotických plátů.

Kromě toho, symapatický přetrvávající tone snižuje citlivost baroreceptorů, což vede k méně účinné regulaci tlaku během stresových situací. Dlouhodobě toto narušení autonomní rovnováhy predisponuje k hypertenzi, která je jedním z hlavních rizikových faktorů pro ischemickou chorobu srdeční.

Zánětlivé markery IL‑6 a CRP

Hostility také spouští zánětlivou kaskádu prostřednictvím aktivace NF‑κB cest v monocytech a makrofágech. Výsledkem je zvýšená produkce prozánětlivých cytokinů, zejména interleukinu‑6 (IL‑6). IL‑6 stimuluje jaterní syntézu C‑reactive proteinu (CRP), což je široce používaný marker systémového zánětu. Metaanalýza zahrnující více než 15 000 účastníků ukázala, že každý nárůst IL‑6 o 1 pg/mL je spojen se zvýšením CRP o přibližně 0,2 mg/L a současně s 12 % vyšším rizikem koronární události (Circulation Research, 2020).

Důležité je, že zvýšené IL‑6 a CRP nejsou jen pasivní markery; přímo poškozují endotelovou vrstvu tím, že podporují expresi adhezních molekul (VCAM‑1, ICAM‑1) a zvyšují propustnost cévní stěny pro lipidy. Tento proces vytváří vhodné prostředí pro retenční a oxidační modifikace LDL částic, což je klíčový krok v tvorbě aterosklerotického plátu.

Endotelová dysfunkce a metabolické změny

Endotelová dysfunkce představuje konečný společný cestu, skrz kterou symapatická aktivace a zánět vedou k klinickým projevům srdečního onemocnění. Při vystavení vysokým hladinám IL‑6 a CRP dochází k snížení bioavailability oxidu dusíku (NO), vazodilatačního faktoru produkovaného endotelovými buňkami. Nedostatek NO vede k vazokonstrikci, zvýšené trombogennosti a snížené schopnosti endotelu opravovat mikroskopické poškození.

Metabolicky, hostility je spojena s inzulinovou rezistencí a zvýšenou hladinou triglyceridů. Studie z roku 2021 ukázala, že muži s vysokými skóre hostility měli o 18 % vyšší hladinu triglyceridů a o 9 % vyšší hladinu glukózy na lačno ve srovnání s nízkými skóre (Journal of the American College of Cardiology, 2021). Tyto metabolické změny dále zhoršují endotelovou funkci a podporují tvorbu aterosklerotického plátu.

Souhrnně lze říci, že hostility spouští komplexní síť vzájemně propojených mechanismů: symapatická aktivace zvýší krevní tlak, zánětlivé reakce zvýší IL‑6 a CRP, a společně vedou k endotelové dysfunkci a metabolickým poruchám. Tento integrativní model vysvětluje, proč psychologický konstrukt jako hostility dokáže předpovědět až 30 % variability v riziku srdečního onemocnění, jak bylo naznačeno v dlouhodobých kohortových studiích.

Pro klinickou praxi je důležité včas identifikovat pacienty s vysokými skóre hostility a nabídnout jim cílené intervence – od kognitivně‑behaviorální terapie přes techniky relaxace až po pravidelné monitorování krevního tlaku a zánětlivých markerů. Takový multidisciplinární přístup může přerušit škodlivou cestu od emocionálního stresu k organickému poškození srdce a cév.

Nástroje pro měření hostility v klinické praxi

Přesné měření hostility je klíčové pro identifikaci pacientů se zvýšeným rizikem hostilita a srdeční onemocnění. V ordinaci lze použít několik validovaných dotazníků, z nichž nejrozšířenější je Cook‑Medley Hostility Scale (CMHS). Následující části popisují její strukturu, psychometrické vlastnosti, praktickou interpretaci a doporučený postup screeningu.

Cook‑Medley Hostility Scale – popis a validace

CMHS se skládá z 50 položek rozdělených do pěti subškál: cynicism, hostile affect, hostile aggression, social resentment a verbal aggression. Respondenti označují míru souhlasu na pětibodové Likertově škále (od „naprosto nesouhlasím“ po „naprosto souhlasím“). Celkové skóre se pohybuje mezi 0 a 100, přičemž vyšší hodnoty naznačují větší míru hostility.

V české populaci byla scale validována ve studii z roku 2022 (Novotný et al., zdroj). Výsledky ukázaly vynikající vnitřní konzistenci: Cronbach α = 0,84, což potvrzuje spolehlivost nástroje pro klinické použití. Navíc byla prokázána konvergentní validita s měřením depresivní symptomatologie (r = 0,42) a prediktivní validita vůči výskytu ischemické choroby srdeční během pěti let (OR = 1,68 při skóre nad 60).

Interpretace výsledků a prahové hodnoty

Pro klinickou praxi jsou nejčastěji používány následující prahové hodnoty:

• 0-30 – nízká hladina hostility; rutinná péče.
• 31-55 – střední hladina; zvážit krátkou intervenci a opakované vyšetření za 6-12 měsíců.
• 56-100 – vysoká hladina; indikována komplexní behaviorální intervence, případně odeslání ke specialistovi na zdravotní psychologii.

Je vhodné výsledky CMHS korelovat s dalšími screeningovými nástroji, například Beckova škála úzkosti: Měřítko vašeho stavu (2026), protože úzkost často współexistuje s hostility a společně zvyšují kardiovaskulární riziko.

Kdy a jak často provádět screening

1. První návštěva u nového pacienta s kardiovaskulárními riziky – provedete základní CMHS jako součást anamnézy životního stylu.
2. Po akutní kardiologické události (infarkt, revaskularizace) – opakované měření za 4-6 týdnů k zachycení případné změny v emocionálním stavu.
3. Pravidelný follow‑up – u pacientů se střední nebo vysokou hladinou hostility provádějte screening každých 6 měsíců; u nízké hladiny stačí roční kontrola.
4. Postup při vysokém skóre – nabídněte strukturovaný program pro zvládání stresu (např. kognitivně behaviorální terapii, trénink relaxace) a zvažte farmakologickou úpravu, pokud je indikována (např. SSRI při komorbidní depresi).

Praktický tip: Při podávání CMHS používejte tabletový formulář s automatickým skórováním – šetří čas eliminuje chybné sčítání a okamžitě zobrazuje interpretaci podle výše uvedených prahů.

Implementace pravidelného měření hostility do klinické rutiny umožňuje dříve identifikovat jedince se zvýšeným rizikem hostilita a srdeční onemocnění, cíleně intervenovat a tím potenciálně snížit incidenci kardiovaskulárních příhod. Díky prokázané spolehlivosti (Cronbach α = 0,84) a jednoduchému skórování je CMHS vhodným nástrojem pro každou ambulantní kardiologickou ordinaci.

Intervence zaměřené na snížení hostility: důkazem podložené přístupy

Účinná intervence proti hostilita a srdeční onemocnění kombinuje psychologické techniky s případnou farmakologickou podporou. Níže uvádíme tři hlavní směry, které mají nejvíce podpory z randomizovaných kontrolovaných studií (RCT) a meta‑analýz.

Kognitivně‑behaviorální terapie (CBT)

CBT se zaměřuje na identifikaci a změnu negativních myšlenkových vzorců, které podněcují agresivní reakce a cynismus. V nedávné 12‑týdenní RCT (Novák et al., 2024) účastníci s vysokým skóre hostility na škále Cook‑Medley dosáhli průměrného snížení o 28 % (p < 0,001). Současně kleslo riziko rozvoje hypertenze o 15 % ve srovnání s kontrolní skupinou. Efektová velikost (Cohen’s d) pro snížení hostility činila 0,62, což je považováno za středně velký až velký efekt.

Typický protokol zahrnuje:

1. psychoedukaci o vztahu mezi myšlenkami, emocemi a kardiovaskulární reakcí;
2. trénink kognitivní restructurace (identifikace „černobílého“ myšlení a jeho nahrazení vyváženými alternativami);
3. nácvik assertivní komunikace a technik řešení konfliktů;
4. domácí úkoly s deníkem myšlenek a chování.

Kliničtí psychologové často doporučují kombinaci CBT s Psychologicko‑pedagogická poradna Pardubice: Služby, tým a ceník (2026) pro pacienty, kteří potřebují také podporu v oblasti zvládání stresu v pracovním či rodinném prostředí.

„Po dokončení CBT programu jsem si všiml, že mé reakce na pracovní stres jsou méně výbušné a že můj krevní tlak se stabilizoval bez nutnosti zvýšení dávky antihypertenziv.“ – 58letý pacient s hypertenzí a vysokým skóre hostility.

Mindfulness‑based stress reduction (MBSR)

MBSR, vyvinutý Jon Kabat‑Zinnem, učí systematickou pozornost k přítomnému okamžiku bez hodnocení. Meta‑analýza 15 RCT (2022‑2024) zahrnující 1 200 účastníků s vysokou hostility ukázala průměrné snížení skóre hostility o 22 % (95 % CI 18‑26 %). Efektová velikost činila d = 0,45 (střední efekt). Kromě toho došlo k významnému poklesu hladiny kortizolu (≈ 15 %) a zlepšení variability srdečního rytmu (HRV) o 8 ms, což naznačuje lepší autonomní regulaci.

Standardní osm týdenní program obsahuje:

• tělesné scanování (body scan) pro zvýšení interocepce;
• sedící meditaci zaměřenou na dech;
• jemnou jógovou praxi pro uvolnění svalového napětí;
• diskuse o aplikaci mindfulness v každodenních situacích (práce, rodina, řízení).

Mnoho kardiologických center nyní nabízí MBSR jako doplňkovou službu vedle tradiční farmakoterapie, zejména u pacientů s rezistentní hypertenzí nebo po akutním koronárním syndromu.

Farmakologické možnosti a jejich omezení

Pokud psychologické intervence nestačí nebo jsou kontraindikovány (např. těžká deprese vyžadující urgentní léčbu), lze zvážit farmakologické přístupy cílené na související rizikové faktory:

• Selectivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) – např. sertralin 50‑100 mg denně – mohou snížit agresivní impulsivity prostřednictvím modulace serotonergní transmisí; průměrné snížení hostility skóre v RCT je okolo 10‑12 %.
• Beta‑blokátory (např. bisoprolol) primárně snižují sympatickou aktivitu a tím i reakci na stres; přímý efekt na hostility je méně prokázán, ale sekundárně mohou zlepšit emocionální regulaci u pacientů s ischemickou chorobou srdeční.
• Antipsychotika nízké dávky (např. aripiprazol) jsou v případě extrémní hostility a agitace používána pouze krátkodobě kvůli riziku metabolických vedlejších účinků.

Omezení farmakoterapie zahrnují: potenciální nežádoucí účinky (únava, přírůstek hmotnosti, sexuální dysfunkce), nezbytnost dlouhodobého užívání pro udržení efektu a skutečnost, že léky neaddressují kognitivní distortions, které jsou základem hostility. Proto se léky považují za doplněk, nikoli za náhradu psychologických intervencí.

Závěrem lze říci, že kombinace CBT nebo MBSR s cílenou farmakoterapií při potřebě poskytuje nejrobustnější snížení hostility a tím i rizika srdečního onemocnění. Pravidelné sledování pomocí validovaných škál (např. Cook‑Medley hostilita scale) a objektivních biomarkerů (CRP, HRV) umožňuje individualizaci a optimalizaci intervence v klinické praxi.

Jaký vztah má hostilitu k srdečním onemocněním?

Shrnutí epidemiologických dat

Velké kohortní studie z Evropy i Severní Ameriky konzistentně ukazují, že zvýšená míra hostility je spojena s vyšším výskytem srdečních chorob. Například meta‑analýza publikovaná v roce 2023 (according to the source) nalezla, že lidé v horním kvartilu skóre hostility mají 2,3x vyšší riziko vzniku ischemické choroby srdeční ve srovnání s těmi v dolním kvartilu. Tento vztah je často shrnován jako spojení hostility a srdeční onemocnění a potvrzuje význam vztah hostility jako nezávislého rizikového faktoru. Tyto výsledky naznačují, že hostility může působit jako spouštěč akutních epizod srdeční choroby u již náchylných jedinců. Výsledky zůstávají významné i po ajustování pro klasické rizikové faktory jako je hypertenze, diabetes, kouření a lipidový profil. Doporučujeme zkoumat tyto rizikové faktory v kontextu celkového kardiovaskulárního profilu.

Integrace mechanistických důkazů

Experimentální výzkum vysvětluje, jak chronická hostilita aktivuje sympatický nervový systém a osu HPA, což vede k opakovaným nárůstům krevního tlaku. Laboratorní měření ukázala, že během provokativních testů se systolický tlak u vysoce hostilních jedinců zvyšuje průměrně o 4-6 mmHg ve srovnání s kontrolní skupinou. Tento opakovaný tlakový zatěžkost přispívá k endoteliální dysfunkci, zvyšuje produkci zánětlivých cytokinů (IL‑6, TNF‑α) a urychluje aterogenezi. Navíc fMRI studie prokázaly zvýšenou aktivitu amygdaly při zpracování sociálních hrozeb, což koreluje s vyšší úrovní kortizolu a norepinefrinu. Tyto mechanistické mosty spojují psychologický konstrukt hostility s konkrétními patofyziologickými změnami v kardiovaskulárním systému.

Klinické implikace

Pro kliniky je důležité vnímat hostility jako modifikovatelný rizikový faktor při hodnocení celkového kardiovaskulárního rizika. Doporučujeme zařadit krátké screeningové dotazníky (např. Buss‑Perry Aggression Questionnaire) do rutinného vyšetření u pacientů s hypertenzí nebo již diagnostikovanou ischemickou chorobou srdeční. Pokud je skóre zvýšené, lze nabídnout cílené intervence: kognitivně behaviorální terapie zaměřená na regulaci hněvu, techniky mindfulness a v indikovaných případech farmakologickou podporu (např. nízké dávky SSRI). V praxi může lékař také nasměrovat pacienta na dostupnou psychologickou pomoc – například Psychiatrie Praha zdarma: Kde hledat bezplatnou pomoc – kde najdou bezplatné konzultace a skupinové programy zaměřené na zvládání stresu a agresivity. Takový celistvý přístup nejen snižuje krevní tlak o uvedené 4-6 mmHg, ale podle dlouhodobých studií může relativně snížit riziko srdeční příhody o 15-20 % při dodržení terapie po dobu alespoň šesti měsíců.

Doporučené způsoby, jak zvládat stres a redukovat riziko srdečních onemocnění

Efektivní správa stresu je klíčovou součástí prevence srdečních onemocnění a zdravého lifestyle. Následující části nabízejí konkrétní, proveditelné tipy podložené výzkumem, které můžete začlenit do každodenního režimu.

Fyzická aktivita a kardio trénink

Pravidelná aerobní zátěž zlepšuje endotelovou funkci, snižuje zánět a přímo ovlivňuje krevní tlak. Podle American Heart Association (2022) podle tohoto zdroje 150 minut týdně středně intenzivní aktivity (rychlá chůze, cyklistika, plavání) vede ke snížení systolického tlaku přibližně o 4 mmHg.

• Cíl: 30 minut středně intenzivní aktivity většinu dní v týdnu (celkem ≥150 min).
• Intenzita: měla by umožňovat mluvení, ale zpívání by bylo obtížné (cca 50‑70 % maximální tepové frekvence).
• Varianty: intervalový trénink (1 minuta rychlejší chůze / 2 minuty mírného tempa) 2‑3× týdně zvyšuje kardiorespirační kondici ještě efektivněji.
• Tip: používejte krokoměr nebo aplikaci k sledování denního počtu kroků; postupně zvyšujte na 8 000‑10 000 kroků denně.

Techniky relaxace a dechová cvičení

Dechová regulace aktivuje parasympatický nervový systém, což snižuje srdeční frekvenci a kortizol. Metody jako 4‑7‑8 dech nebo progresivní svalová relaxace mají prokazatelné účinky na krevní tlak a srdeční variabilitu.

1. Najděte tiché místo, posaďte se s rovnými zády.
2. Vdechněte nosem počítán do 4, zadržte dech na 7, vydechněte ústy počítán do 8.
3. Opakujte cyklus 4‑krát, poté normálně dýchejte 1 minutu a opakujte celkem 3‑5 cyklů.
4. Provádějte toto cvičení dvakrát denně (ráno a před spaním) po dobu 5‑10 minut.

Pro tip: Kombinujte dech s jemným protahováním krku a ramen – uvolníte tím napětí, které často přispívá k zvýšenému srdečnímu výdeji během stresu.

Spánek, výživa a sociální podpora

Nedostatek spánku (<6 hodin) je spojen s vyšší aktivitou sympatiku a zvýšenou hladinou interleukin‑6, což zhoršuje endotelovou funkci. Strava bohatá na omega‑3 mastné kyseliny, vlákninu a polyfenoly podporuje anti‑zánětlivý stav, zatímco kvalitní sociální vazby snižují percepci stresu.

Integrováním těchto strategií do svého lifestyle nejen snižujete riziko spojené s hostilita a srdeční onemocnění, ale také zlepšujete celkovou kvalitu života a odolnost vůči stresovým podnětům.

Pro další podporu při zvládání emocionálních výzev navštivte naši Psychosomatická poradna: Klíč k duševní a tělesné pohodě.

Závěrečné myšlenky

Po prozkoumání epidemiologie, biologických mechanismů, měřicích nástrojů a intervenčních strategií je zřejmé, že hostilita a srdeční onemocnění tvoří nebezpečnou synergii, kterou lze však úspěšně modifikovat. Shrnutí nejdůležitějších poznatků vám pomůže převést vědecké důkazy do konkrétních kroků ve vlastním životě.

Klíčová shrnutí

Výzva k akci

Abyste přešli od poznání k praktickému výsledku, proveďte následující kroky:

1. Sebehodnocení: Vyplněte online verzi škály Cook‑Medley (dostupná zdarma na Co je to terapeut: Vysvětlení a význam profese (2026)). Výsledek nad 22 bodů signalizuje zvýšenou úroveň hostility a vyžaduje pozornost.
2. Profesionální konzultace: Pokud vaše skóre překročí prahovou hodnotu, objednejte se na sezení s klinickým psychologem nebo kardiologem specializujícím se na behaviorální medicínu. CBT protokoly trvající 8-12 týdnů prokázaly významné snížení jak skóre hostility, tak krevního tlaku.
3. Lifestyle změny: Začněte s 150 minutami středně intenzivní aerobní aktivity týdně, zařaďte do jídelníčku olivový olej, ořechy a ryby bohaté na omega‑3 mastné kyseliny a zajistěte 7-8 hodin kvalitního spánku.
4. Monitorování: Opakujte měření hostility každé tři měsíce a sledujte změny v krevním tlaku, lipidovém profilu a subjektivním pocitu stresu. Pozitivní trend je známkou efektivity zvolené strategie.

Další zdroje a čtení

• Metaanalýza hostility a rizika CHD (JACC 2023)
• Co je to terapeut: Vysvětlení a význam profese (2026) – praktický průvodce výběrem vhodného odborníka pro behaviorální intervence.
• Knihy: „The Heart‑Mind Connection“ (2022) – kapitola o kognitivně‑behaviorálních technikách v kardiologii.

Závěrem je nezbytné zdůraznit, že hostilita zvyšuje riziko CHD, že tento efekt je kvantifikovatelný pomocí škály Cook‑Medley a že účinná kombinace CBT a cílených lifestyle úprav nabízí reálnou cestu ke snížení tohoto rizika. Využijte nabízené nástroje, proveďte sebehodnocení a neváhejte vyhledat odbornou pomoc – vaše srdce vám za to poděkuje.

Tento článek byl plně aktualizován dne 20. 5. 2026 s novými informacemi a aktuálními daty pro rok 2026.