Panická ataka: Online test pro rychlou diagnostiku (2026)

Panická ataka může přicházet náhle a vyvolávat intenzivní strach, ale online test pro rychlou diagnostiku nabízí první krok k pochopení vašich příznaků. Tento článek vysvětluje, jak použít validovaný online test na panickou ataku, jaké jsou jeho výhody a limity, a kdy je nezbytné vyhledat odbornou pomoc. Dozvíte se také, jak integrovat výsledky do plánu léčby a na co si dát pozor při seběhledání v českém prostředí.

Validované online screeningové nástroje pro panickou poruchu

V současné době je k dispozici řada online testů, které slouží jako screeningový nástroj pro rychlou identifikaci příznaků panická ataka. Jejich hlavní výhodou je dostupnost z pohodlí domova a možnost okamžité zpětné vazby, která může motivovat k dalšímu odbornému vyšetření. Při výběru vhodného nástroje je však nezbytné zaměřit se na jeho validitu a spolehlivost, protože pouze testy s prokázanou psychometrickou kvalitou mohou poskytnout klinicky relevantní výsledky. V následujícím textu porovnáme tři nejčastěji používané screeningové instrumenty – PDSS, PANAS a GAD‑7 adaptovaný pro panickou poruchu – a zdůrazníme kritéria, podle kterých je možné jejich užitečnost posoudit.

Mezi nejčastěji používané testy

Mezi nejrozšířenější patří PDSS (Panic Disorder Severity Scale), který byl původně navržen jako klinický rozhovor, ale později byl úspěšně adaptován do podoby online verze. Studie z roku 2022 uvádí, že online PDSS dosahuje citlivosti 0,86 a specificity 0,79 při prahu 8 bodů (Smith et al., 2022). Dalším často využívaným nástrojem je PANAS (Positive and Negative Affect Schedule), který měří obecnou afektivní stavbu; jeho krátká verze s důrazem na negativní afekt byla validována jako indikátor zvýšené úzkosti a panicých příznaků (Novak & Horák, 2019). Nakonec se v praxi uplatňuje GAD‑7 upravený pro screening panické poruchy (GAD‑7‑P), kde se původních sedm položek doplní dvě specifické otázky týkající se náhlého strachu a fyzických projevů panicého záchvatu. Tato modifikace prokázala v české populaci citlivost 0,82 a specificitu 0,74 (ČEJI, 2021).

Pro ty, kteří hledají další informace o zvládání akutních epizod, je užitečné přečíst si Jak léčit panickou ataku: Kompletní průvodce, kde jsou popsány evidence‑based techniky včetně dechových cvičení a kognitivně‑behaviorální terapie. Rodiče, kteří se obávají o úzkost svých dětí, mohou najít podporu v článku Úzkost u dětí: Jak jim pomoci a porozumět.

Kritéria validity a spolehlivosti

Při výběru screeningového nástroje je důležité posuzovat nejen citlivost a specificitu, ale také faktorovou strukturu, konzistenci napříč časem (test‑retest reliabilita) a vazbu na klinické kritéria DSM‑5 nebo ICD‑11. Validita se dělí na obsahovou, kritériovou a konstruktovou. Obsahová validita zajišťuje, že položky testu skutečně pokrývají všechny poddimenze panicého stavu – od kognitivních (katastrofické myšlenky) přes afektivní (intenzivní strach) až po somatické (palpitace, závratě). Kritériová validita se obvykle prokazuje korelací s etablovanými klinickými rozhovory (např. SCID‑5) a udává se pomocí koeficientu Pearsonova r; hodnoty nad 0,70 se považují za uspokojivé. Konstruktová validita pak zkoumá, zda test měří teoreticky definovaný konstrukt panické poruchy a zda se jeho skóre mění v souladu s očekávanými změnami po intervenční léčbě.

Některé nástroje, jako je PDSS, prokázaly vysokou vnitřní konzistenci (Cronbachovo α > 0,90) a stabilitu při opakovaném měření po dvou týdnech (ICC = 0,88). PANAS, ačkoliv původně nebyl zaměřen výhradně na paniku, vykazuje přijatelnou reliabilitu (α = 0,84) při měření negativního afektu, který se v kontextu panicých záchvatů často zvyšuje. GAD‑7‑P si zachoval původní silnou vnitřní konzistenci původního GAD‑7 (α = 0,89) a přidal specifickou citlivost na panicé symptomy.

Z uvedeného porovnání vyplývá, že žádný z nástrojů není univerzálně nejlepší; volba závisí na konkrétních cílech screeningu. Pokud je prioritou co nejvyšší citlivost při zachování přijatelné specificity, může být vhodný PDSS. Pro rychlý orientační screening v rámci širšího vyšetření úzkosti se nabízí upravený GAD‑7‑P, který kombinuje známou strukturu GAD‑7 s specifickými panicými položkami. PANAS pak může sloužit jako doplňkový měřicí prostředek pro sledování emocionálního stavu v dlouhodobémFollow‑up. V každém případě je však nezbytné pozitivní výsledek jakéhokoli online testu následně potvrdit odborným klinickým rozhovorem, protože pouze tak lze zajistit správnou diagnózu a adekvátní léčbu panická ataka.

Výhody a nevýhody rychlé diagnostiky pomocí online testu

Rychlý online test na panickou ataku se stal populárním nástrojem pro počáteční screening, zejména v kontextu české populace, kde dostupnost odborné péče může být omezená čekacími lhůtami nebo geografickou vzdáleností. Níže uvádíme strukturovaný přehled hlavních výhod a nevýtak, který vám pomůže zhodnotit, kdy je takový test vhodný a kdy je lepší vyhledat odborné vyšetření.

Závěrem lze říci, že panická ataka online test představuje užitečný nástroj pro časné zachycení potenciálních obtíží, avšak jeho použití by mělo být vždy doplněno odborným posouzením. Kombinace rychlé dostupnosti a vědomí o omezeních testu umožňuje uživatelům činit informovaná rozhodnutí o své psychické zdraví.

Jak interpretovat výsledky online testu a co dělat dál?

Po absolvování panická ataka online test na detekci panická ataka je důležité správně provést interpretace výsledků a podle nich naplánovat další kroky. Níže najdete podrobný průvodce, který vám pomůže porozumět získanému skóre a rozhodnout se, kdy je vhodné vyhledat odbornou pomoc.

Porozumění skóre

Většina validovaných screeningových nástrojů pro panickou poruchu používá stupnici od 0 do 24, kde hodnoty nad 13 naznačují zvýšené riziko panické ataky. Podle studie z roku 2023 měl tento konkrétní online test citlivost 87 % a specificitu 80 % při prahu 13 bodů. To znamená, že u 87 % osob s skutečnou panickou poruchou test překročí tento práh, zatímco u 20 % zdravých jedinců může dojít k falešně pozitivnímu výsledku.

Pamatujte, že výsledek testu je pouze indikátor – nikdy nenahrazuje komplexní klinické vyšetření provedené odborníkem.

Co dělat při vysokém i nízkém skóre

Následující rozhodovací strom vám pomůže určit vhodnou reakci na základě vašeho skóre:

1. Skóre >= 14 (vysoké riziko):
   – Kontaktujte odborného lékaře nebo psychologa co nejdříve.
   – Využijte dostupné zdroje, například Psychiatrie Praha Zdarma: Kde Hledat Bezplatnou Pomoc nebo Institut úzkosti: Odborná pomoc na dosah.
   – Zvažte okamžité zařazení relaxačních technik a sledování spánkové hygieny.
2. Skóre 8-13 (střední riziko):
   – Zopakujte test za 1-2 týdny, abyste zjistili, zda se skóre nemění.
   – Monitorujte příznaky (srdeční tep, pocit nedostatku dechu, závratě) a zaznamenávejte je do deníku.
   – Pokud se skóre zvýší nebo přetrvávají obtíže, vyhledejte odbornou pomoc.
3. Skóre <= 7 (nízké riziko):
   – Pokud nemáte žádné obtíže, stačí pravidelné sebepozorování.
   – Při jakémkoli výskytu příznaků panické ataky proveďte opakovaný test nebo se poraďte s lékařem.

Bez ohledu na výsledek je klíčové neignorovat tělesné a psychické signály. Pokud si nejste jisti, jak dále postupovat, neváhejte se obrátit na odborníka – včasná intervence významně snižuje riziko chronifikace úzkostných poruch.

Jak online test může ovlivnit následnou léčbu panických atak?

V současné době se stále více odborníků shoduje na tom, že online test může sloužit jako efektivní nástroj pro včasnou diagnostiku panické poruchy. Když pacient provede screening ještě před první návštěvou odborníka, získá konkrétní údaj o frekvenci a intenzitě svých příznaků, což mu i lékaři usnadní rozhodnutí o dalším postupu. Tento přístup není jen teoretický – výzkumy ukazují, že lidé, kteří využili validovaný panická ataka online test, zahájili léčbu v průměru o 12 dní dříve než ti, kteří čekali na klasické vyšetření u praktického lékaře (studie Johnson et al., 2024). Takové zkrácení čekací doby může mít zásadní vliv na průběh onemocnění, protože úzkostné stavy mají tendenci se zhoršovat bez adekvátního zásahu.

Včasná intervence

Jedním z hlavních přínosů raného zjištění je možnost zahájit intervenci ještě předtím, než se panické ataký stanou chronickým problémem. Když pacient obdrží výsledek online testu, který naznačuje střední až vysokou pravděpodobnost panické poruchy, může okamžitě vyhledat odbornou pomoc nebo začít s evidencí spouštěčů v deníku. Tento krok často vede k rychlejšímu nasazení kognitivně‑behaviorální terapie (CBT) nebo farmakoterapie, které jsou nejúčinnější v prvních týdnech od nástupu příznaků. Podle výše zmíněné studie pacienti, kteří začali s CBT do dvou týdnů od pozitivního screeningu, zaznamenali snížení frekvence ataků o 38 % již po šesti týdnech léčby, zatímco skupina s pozdějším začátkem dosáhla jen 22 % zlepšení. Takový rozdíl podtrhuje význam včasné diagnostiky jako prevence zhoršování symptomatologie.

Kromě toho může časná zpětná vazba z testu posílit pocit kontroly nad vlastním zdravím. Pacienti, kteří vědí, že jejich obtíže mají objektivní měřitelné ukazatele, jsou méně náchylní k katastrofizaci myšlenek typu „jsem šílený“ nebo „nic mi nepomůže“. Tento efekt byl pozorován i v kvalitativních rozhovorech, kde respondenti uváděli, že výsledek testu jim poskytl jasný rámec pro komunikaci s terapeutem a snížil pocit studu při žádosti o pomoc.

Zlepšení adherence k terapii

Druhý důležitý aspekt souvisí s léčbou samotnou. Výzkumy naznačují, že pacienti, kteří vstoupí do terapeutického procesu s jasným pochopením svého výchozího stavu, vykazují vyšší míru adherence k předepsaným intervencím. V jedné kontrolované studii z roku 2023 (Smith & Lee, 2023) skupina, která obdržela výsledky online testu před první terapeutickou seancí, měla o 27 % vyšší pravděpodobnost dokončení předepsaných domácích úkolů v CBT ve srovnání se skupinou, která test neabsolvovala. Autoři vysvětlují tento jev tím, že konkrétní čísla (např. skóre 21 ze 40 na škále Panic Disorder Severity Scale) poskytují měřitelný cíl, který pacient může sledovat a který posiluje motivaci k práci na sobě.

Adherence není pouze o docházení na sezení; zahrnuje také pravidelné plnění relaxačních cvičení, užívání léků podle předpisu a využití zdrojů jako je například průvodce Jak léčit panickou ataku: Kompletní průvodce nebo článek o širším kontextu úzkosti Úzkost: Ne nepřítel ale vzkaz od těla. Když pacient ví, že jeho výchozí skóre je například 18 a cílem je snížit ho pod 10, může snadněji hodnotit pokrok a upravovat své chování v souladu s terapeutickými doporučeníми.

Kdy vyhledat odbornou pomoc i přes negativní výsledek testu

I když online test může poskytnout užitečný první náhled na přítomnost příznaků spojených s panickou atakou, negativní výsledek nezaručuje absenci klinicky významného problému. Existuje řada situací, kdy je vhodné vyhledat odborná pomoc bez ohledu na výsledek screeningu. níže uvádíme konkrétní příznaky, které by měly vyústit v návštěvu specialisty, a vysvětlujeme rozdíl mezi screeningovým nástrojem a plnou diagnostikou.

Příznaky vyžadující pozornost

Některé projevy naznačují, že i přes negativní výsledek online testu může být přítomna podkladová panická porucha nebo jiná úzkostová porucha, která vyžaduje odborný zásah. Podle studie z roku 2023 publikované v časopise Journal of Anxiety Disorders (https://doi.org/10.1016/j.jad.2023.04.012) až 30 % osob s negativním výsledkem screeningu přesto vykazuje klinicky významné symptomy panické ataky, které ovlivňují každodenní fungování.

• Četné epizody: více než dvě panické útoky za měsíc, i když jsou mírné intenzity.
• Ovlivnění života: vyhýbání se konkrétním situacím (např. jízda veřejnou dopravou, návštěva obchodů) kvůli strachu z útoku.
• Fyzické doprovodné projevy: přetrvávající bušení srdce, závratě, dušnost nebo bolest na hrudi, které přetrvávají po odeznění útoku a vedou k častým návštěvám pohotovosti.
• Psychologické následky: trvalý pocit napětí, obtíže se soustředěním, poruchy spánku nebo vznik depresivních myšlenek.
• Zvýšená frekvence úzkostných myšlenek: katastrofické scénáře o vlastním zdraví nebo o možnosti ztráty kontroly během dne.
• Selhání sebe‑pomocných strategií: dechová cvičení, mindfulness nebo krátkodobé užívání léků bez předpisu nepřináší úlevu.

Pokud zaznamenáte některý z výše uvedených znaků, je vhodné kontaktovat odborného psychologa nebo psychiatra. Pro orientaci, kdy je vhodné vyhledat pomoc, můžete si přečíst náš podrobný návod Kdy jít do poradny? Váš průvodce psychickou pomocí.

Rozdíl mezi screeningem a diagnózou

Screeningový nástroj, jakým je například panická ataka online test, slouží k rychlému zachycení potenciálního rizika. Jeho výhodou je dostupnost, anonymita a možnost opakovaného použití. Nicméně screening není diagnostický nástroj: neposkytuje informace o závažnosti, komorbiditách ani o vyloučení jiných medicínských příčin (např. tyreotoxikóza, arytmie). Diagnóza panické poruchy vyžaduje klinický rozhovor podle kritérií DSM‑5 nebo ICD‑11, případně doplňující psychometrické škály (např. Panic Disorder Severity Scale – PDSS) a vyloučení somatických etiologií lékařským vyšetřením.

Je důležité chápat, že negativní výsledek screeningu pouze snižuje pravděpodobnost přítomnosti poruchy, ale nevylučuje ji. Proto pokud přetrvávají obtíže, které omezují kvalitu života, je nezbytné vyhledat komplexní vyšetření. V případě finančních bariér existují možnosti bezplatné péče; podrobnější informace naleznete v našem přehledu Psychiatrie Praha Zdarma: Kde Hledat Bezplatnou Pomoc.

Shrnutí: i když online test může být užitečným prvním krokem, rozhodnutí o vyhledání odborné péče by mělo vycházet z celkového klinického obrazu – četnosti epizod, dopadu na fungování a přítomnosti souvisejících fyzických či psychických příznaků. Pouze tak lze zajistit včasnou intervenci a snížit riziko chronifikace úzkostných poruch.

Etické a právní aspekty online sebehodnocení v českém kontextu

Používání online testu pro sebekontrolu psychického stavu, jako je například panická ataka online test, přináší výhody rychlé orientace, ale zároveň vyvolává řadu etických a právních otázek, které je třeba v kontextu České republiky pečlivě zvážit. Následující oddělení se zaměřuje na dvě klíčové oblasti: ochranu osobních údajů a odpovědnost za poskytované informace.

Ochrana osobních údajů

V České republice platí obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), které ukládá provozovatelům jakéhokoliv digitálního nástroje povinnost informovat uživatele o rozsahu, účelu a právním základu zpracování jejich dat. Podle průzkumu Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) z roku 2025, provedeného na vzorku 2 400 respondentů v ČR, 42 % uživatelů online testů na úzkostné poruchy nevědělo, jakým způsobem jsou jejich data zpracována. Tato mezera v informovanosti může vést k neoprávněnému shromažďování citlivých zdravotních údajů, které jsou podle GDPR považovány za zvláštní kategorii osobních údajů a vyžadují výslovný souhlas subjektu.

Proto je nezbytné, aby každý poskytovatel online testu na panickou ataku jasně zveřejnil:

• účel sběru dat (např. pouze pro interní statistiky nebo pro poskytnutí zpětné vazby),
• doba uchování informací,
• možnost odvolat souhlas a smazat údaje,
• kontakt na pověřence pro ochranu osobních údajů (DPO).

Doporučujeme používat pouze důvěryhodné platformy, které mají veřejně přístupné zásady ochrany soukromí a které jsou certifikovány podle národních standardů (např. značka „Důvěryhodný e‑zdravotní služba“ udělovaná Ministerstvem zdravotnictví ČR). Při výběru vhodného nástroje se také vyplatí zkontrolovat, zda platforma poskytuje možnost stažení vlastní kopie údajů ve strojově čitelném formátu, což je právo zaručené článkem 20 GDPR.

Odpovědnost za poskytované informace

Etická rovinou spočívá v tom, že výsledky online testu nesmějí být prezentovány jako definitivní diagnóza. Podle směrnice České psychiatrické společnosti z roku 2024 je každý screeningový nástroj považován za orientační pomůcku, která musí být následně potvrzena klinickým vyšetřením odborníka. Poskytovatelé testů proto nesou odpovědnost za:

1. jasné upozornění, že výsledek není diagnóza,
2. poskytnutí vhodných doporučení pro další kroky (např. odkaz na Právní poradna: Kdy vyhledat právní pomoc nebo na Plzeň: Bezplatná Právní Poradna a Jak Vám Může Pomoci v případě potřeby právní nebo sociální podpory),
3. zamezení škodlivých doporučení, která by mohla uživatele odradit od vyhledání odborné péče.

Z právního hlediska může být odpovědnost poskytovatele založena na principech občanského zákoníku ohledně neúmyslné škody, pokud uživatel v důsledku zavádějícího výsledku testu zanedbá potřebnou léčbu a dojde k zhoršení jeho stavu. Proto je vhodné, aby každý test obsahoval výslovné prohlášení o omezení odpovědnosti (disclaimer) a odkaz na kvalifikované zdravotnické zařízení, kde lze získat kompletní vyšetření.

Pro tip: Před použitím jakéhokoliv online testu na panickou ataku si vždy přečtěte sekci „Ochrana soukromí“ a „Upozornění“. Pokud tyto informace chybí nebo jsou nejasné, raději test nepoužívejte a vyhledejte odbornou konzultaci přímo u psychologa nebo psychiatra.

Key Takeaways
• GDPR vyžadujeTransparentní informování o zpracování zdravotních dat – neznalost není omluvou.
• Výsledky online testu jsou pouze orientační; nikdy nenahrazují klinické vyšetření.
• Důvěryhodné platformy mají jasně definované zásady ochrany soukromí, možnost exportu dat a přístupný kontakt na DPO.
• V případě pochybností o právních aspektech využijte dostupné zdroje, jako je právní poradna na CentrumTriangl.cz.



Integrace výsledků testu do plánu léčby

Po absolvování online testu na panickou poruchu je důležité, aby výsledky nekončily jen na obrazovce, ale staly se součástí širšího léčebného plánu. Níže popisujeme, jak pacient může efektivně předat integrace výsledků terapeutovi a jak je lze využít při stanovování cílů terapie a sledování pokroku.

Komunikace s terapeutem

Prvním krokem je vytisknout nebo si uložit PDF s výsledky testu a přinést je na následující sezení. Terapeut ocení, když pacient:

• přinese přesné datum provedení testu a uvede, který konkrétní nástroj byl použit (např. Panic Disorder Severity Scale – online verze),
• vysvětlí, jaký byl jeho subjektivní prožitek při odpovídání na otázky (např. zvýšená úzkost při určitých položkách),
• označí položky, které mu připadají nejvíce relevantní pro jeho každodenní prožívání panická ataka.

Tento strukturovaný přístup umožňuje terapeutovi rychle orientovat se v výchozí úrovni symptomů a zároveň otevírá prostor pro diskuzi o případných falešně pozitivních nebo negativních nálezech. Podle meta-analýzy Cuijpers et al. (2022) mají validované online screeningové nástroje citlivost kolem 0,82 a specificitu 0,78, což znamená, že výsledky jsou dostatečně spolehlivé k tomu, aby sloužily jako výchozí bod pro další diagnostiku.

Pokud pacient neví, jak výsledky prezentovat, může se inspirovat průvodcem Jak léčit panickou ataku: Kompletní průvodce, který nabízí šablonu pro předávání sebepozorování terapeutovi.

Použití skóre jako výchozího bodu

Po probrání výsledků terapeut a pacient společně určí, jaké konkrétní skóre bude sloužit jako výchozí bod pro měření změny. Například:

1. Skóre 12 - 15 (mírná až střední úroveň) → cíl: snížení na ≤ 8 během následujících 8 týdnů.
2. Skóre ≥ 16 (vysoká úroveň) → cíl: stabilizace pod 12 a zavedení technik expozice.

Tato čísla jsou pak pravidelně porovnávána s opakovanými online testy (např. každé 4 týdny) a zaznamenávána do terapeutického deníku. Pokud se skóre nezmění nebo se zvýší, terapeut může upravit intenzitu kognitivně‑behaviorální terapie, přidat relaxační techniky nebo zvážit farmakologickou podporu.

Pro tip: Používejte stejný online test při každém měření – změna nástroje může zavést systematickou chybu, která zkreslí interpretaci pokroku.

Pro další podporu a objasnění možností léčby se pacienti mohou obrátit na Institut úzkosti: Odborná pomoc na dosah, kde nabízíme individuální i skupinové programy zaměřené na zvládání panická ataka.

Key Takeaways
• Výsledky online testu jsou nejcennější, když jsou strukturovaně předány terapeutovi a diskutovány v kontextu subjektivního prožitku.
• Skóre testu slouží jako objektivní výchozí bod pro stanovení měřitelných cílů v léčebném plánu.
• Pravidelné opakování téhož nástroje umožňuje sledovat trendy a včas upravovat terapeutické intervence.
• Integrace výsledků podporuje spolupráci pacienta a terapeuta a zvyšuje pravděpodobnost úspěšného zvládnutí panická ataka online test.

Frequently Asked Questions

Je online test na panickou ataku dostatečně spolehlivý k nahrazení návštěvy lékaře?

Online test na panickou ataku slouží pouze jako screeningový nástroj; jeho citlivost se pohybuje kolem 80 % a specificita kolem 70 %, což znamená, že pozitivní výsledek naznačuje zvýšené riziko, ale nejedná se o diagnózu. Negativní výsledek nevylučuje přítomnost poruchy, zejména pokud přetrvávají fyzické nebo psychické příznaky. Proto je vždy nutné po pozitivním nebo i přetrvávajícím negativním výsledku vyhledat odborné vyšetření u praktického lékaře, psychologa nebo psychiatra. Pouze klinický rozhovor a vyloučení organických příčin mohou nahradit návštěvu lékaře.

Které online testy na panickou ataku jsou v České republice považovány za validní?

V České republice jsou jako validní považovány zejména česká adaptace Panic Disorder Severity Scale (PDSS) a upravená verze GAD‑7 zaměřená na příznaky paniky. Studie Hájek et al. (2020, DOI: 10.1016/j.jad.2020.01.015) potvrdila spolehlivost české PDSS (Cronbachovo α = 0,88) a její korelaci s klinickým rozhovorem MINI. Další validaci provedla Kolářová et al. (2021, DOI: 10.1080/13548506.2021.1881234) pro GAD‑7‑panic, která vykazovala citlivost 82 % a specificitu 76 % v české populaci. Oba testy jsou volně dostupné online např. na stránkách Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ).

Co mám dělat, pokud mi online test ukáže vysoké skóre, ale já se necítím v krizi?

Pokud online test ukáže vysoké skóre, ale vy se necítíte v akutní krizi, je vhodné co nejdříve kontaktovat odborného pracovníka – např. psychologa prostřednictvím vaší zdravotní pojišťovny nebo linky důvěry 116 123 (Linka bezpečí). Včasná intervence, například krátká kognitivně‑behaviorální terapie, snižuje riziko přechodu do chronické poruchy o až 30 % podle meta‑analýzy Cuijpers et al. (2019). V ČR existují i bezplatné nebo nízk nákladové možnosti: centra duševního zdraví při poliklinikách, programy Můj psycholog hrazené pojišťovnou a internetové CBT programy jako MoodGYM nebo iCBT od NUDZ. Pokud se příznaky zhorší nebo se objeví myšlenky na sebepoškozování, je třeba volat linku 155 nebo pohotovostní psychiatrickou službu.

Tento článek byl plně aktualizován dne 18. 5. 2026 s novými informacemi a aktuálními daty pro rok 2026.